Ji.hlava ocenila Benkiho Sólo, které sehrál v dokumentu klavírista sám se sebou

4 minuty
Ji.hlava ocenila Sólo režiséra Benkiho a další filmy
Zdroj: ČT24

Nejlepším českým dokumentem se na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě stal snímek Sólo režiséra Artemia Benkiho. V sekci Česká radost uspěl v konkurenci dalších 20 snímků. Porota ocenila jeho silný příběh zobrazovaný bez rušivého patosu. V sekci světových dokumentů porotce nejvíc přesvědčil snímek Fonja, který je výsledkem filmového workshopu mladistvých delikventů z Madagaskaru.

Hlavní postavou vítězného filmu Sólo je mladý argentinský klavírista a skladatel Martín Perino, který se musí potýkat s duševní nemocí. Jeho cestu zpět do života a k hudbě zachytil francouzský režisér Benki, který žije a pracuje v Praze. Podle poroty, ve které usedl i loňský vítěz soutěže režisér Karel Žalud, zobrazil Benki příběh trpícího člověka s mimořádnou lehkostí a nenásilností.

Česká radost byla původně určená pouze dílům českých filmařů. „Letos jsme se rozhodli sekci otevřít i filmům, které vznikly v české produkci, ale natáčejí je režiséři, kteří nejsou Češi,“ řekl ředitel festivalu Marek Hovorka.

Stejně se podle něho zachovala i Česká filmová a televizní akademie, když se letos filmem roku stala roadmovie Všechno bude režiséra slovinského původu Olmo Omerzua. „Řekli jsme si, že je možná správně i tu naši Českou radost prozářit filmy těch tvůrců, kteří buďto přímo v České republice žijí, nebo natáčejí filmy v české produkci,“ dodal Hovorka.

V desítce soutěžních sekcích se letos utkalo 127 dokumentů. Ocenění se rozdávala při nedělním závěrečném večeru. Cenu za přínos světové kinematografii získal kazašský režisér Sergej Dvorcevoj, který byl také autorem letošní festivalové znělky.

Ve světové konkurenci zvítězil snímek z workshopu delikventů

Snímek Fonja soutěžil s dalšími osmi filmy v sekci Obus Bunum věnované současnému světovému dokumentu. V Jihlavě měl světovou premiéru. Je výsledkem čtyřměsíčního filmového workshopu, kterého se účastnila desítka mladistvých delikventů z největšího převýchovného zařízení na Madagaskaru. Porotce režisér Cristi Puiu je ocenil všechny včetně režisérky Liny Zacherové.

Režisérka Lina Zacherová přebírá cenu od porotce Cristiho Puiua
Zdroj: Luboš Pavlíček/ČTK

Nejlepším filmem východní a střední Evropy je snímek Učit rumunského režiséra Alexe Brendea.

Studentská porota se rozhodla ocenit film Život by mohl být tak krásný. Diváky zase letos nejvíce oslovil snímek Postiženi muzikou o fungování hudební kapely The Tap Tap.

Cenu Silver Eye udělovanou pojedenácté Institutem dokumentárního filmu nejlepším dokumentům zařazeným do trhu East Silver dostal v krátkometrážní kategorii poetický film Pripyat Piano české režisérky Elišky Cílkové. V kategorii celovečerních filmů byl oceněn belgicko-švédsko-dánský film Anny Ebornové Transnistra

Trofeje vytvořil umělec Aj Wej-wej, který jim dal podobu výmluvného gesta vztyčeného prostředníčku, jež se objevuje na některých jeho fotografiích vyjadřujících nesouhlas s režimem. Cena je vyvedená z kostiček stavebnice Lego, s nimiž umělec pracoval už několikrát. Vytvořil z nich portréty čínských disidentů i unesených mexických studentů.

Cenu Respektu získal reportér pořadu 168 hodin

Ceny se rozdávaly i při zahájení přehlídky. Cenu za nejlepší krátký dokument v sekci Krátká radost získala argentinská režisérka Ingrid Pokropeková za snímek s názvem Shendy Wu: deník. Snímek se věnuje hledání přítelkyně z dětství. Cenu Respektu získal Jan Novák z České televize za reportáž sledující spor o ubytování lidí s handicapem.

Diváci mohli v Jihlavě na 23. ročníku festivalu shlédnout 277 filmů, z toho 91 dokumentů si na festivalu odbylo světovou premiéru. Festival je největší přehlídkou dokumentárních filmů ve střední a východní Evropě.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Pozdě, ale přece. Na svůj první román si počkali Chandler či Hrabal

Miroslav Hlaučo pracuje v oblasti medicínského výzkumu a vývoje buněčných biotechnologií. V sedmapadesáti letech ale vydal svou prozaickou prvotinu Letnice – a ta se nedávno stala Knihou roku 2024 cen Magnesia Litera. Není jediným, kdo se počítá k pozdním prozaickým debutantům.
před 5 hhodinami

V Británii vystavují knihu vázanou v lidské kůži. Na Harvardu ji raději schovali

Muzeum v britském Suffolku našlo na polici v pracovně knihu vázanou v lidské kůži. Konkrétně v kůži Williama Cordera odsouzeného před téměř dvěma stoletími za vraždu. Jeden podobný exemplář od stejného „dárce“ už muzeum ve sbírkách má. Poněkud znepokojivý způsob knihovazačství se nevyskytuje tak vzácně, jak by se možná mohlo zdát. Ale ne vždy ho muzea berou jako důvod k chlubení.
před 21 hhodinami

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025
Načítání...