Jeruzalém zachrání mimozemšťané nebo láska

Jeruzalém - Mladí autoři animovaných filmů se v soutěži nazvané Jeruzalém 2111 snažili najít vlastní vizi budoucnosti pro posvátné město tří náboženství Jeruzalém. Soutěž vypsaly izraelské úřady a město Jeruzalém poskytlo tvůrcům své letecké fotografie. V porotě zasedl producent snímku Avatar Jon Landau nebo režisér Wim Wenders, známý třeba snímkem Nebe nad Berlínem. Vítězství získal dvouminutový film kreslící nebe nad Jeruzalémem ode dneška za sto let, který nechává ve městě rozděleném konflikty zasáhnout návštěvníky z vesmíru.

„Můj film končí optimisticky. Měl by diváky přimět k zamyšlení, jestli vážně musíme čekat na mimozemšťany, až zvednou zdi, co nás dělí? Nebo bychom to měli udělat sami?“ komentoval svůj výtvor s názvem Secular Quarter David Gidali.

Prvky science-fiction pronikly i do dalších snímků. Společnou mají starost o město tradičně přezdívané „zřítelnice božího oka“.

Nahrávám video

„Doufáme, že se z Jeruzaléma nestane neobydlené muzeum. To by bylo nejhorší řešení – uzavřít ho velkým skleněným poklopem. Doufáme, že se ta tři náboženství naučí jedno druhé snášet,“ řekl tvůrce snímku Reopening Paz Edry.

„V těch filmech je spousta nápadů, nejsou hloupé. Je v nich pesimismus, ale stejně tak jsou i optimistické. Ptají se, kde jsme teď, jaká je naše budoucnost a jaká je budoucnost Jeruzaléma,“ shrnul iniciátor soutěže Pepe Alalu, radní Jeruzaléma.

Jestli se Jeruzalém změní v čistě arabské město, jak naznačuje jeden ze soutěžních snímků, nebo v něm zavládne pokojné soužití mezi náboženstvími, ukáže teprve budoucnost. Jen není jasné, jestli to bude už za sto let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 8 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 12 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
před 17 hhodinami

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...