Jednodenní ochutnávka nového technického muzea

Praha  - Za mimořádného zájmu veřejnosti začal dnes dopoledne v Národním technickém muzeu v Praze den otevřených dveří. Do budovy na Letné, která byla naposled veřejnosti přístupna 10. září 2006, tak po více než čtyřech letech vešli první návštěvníci. Od deseti hodin dopoledne, kdy se otevřely dveře muzea, jich na prohlídku zavítalo přes čtyři a půl tisíce. Zatím jen do dopravní haly, kde si prohlédli poklady sbírek v nově instalované expozici historie dopravy. Další čtyři expozice budou pro veřejnost otevřeny v polovině února příštího roku.

Rozlehlá dopravní hala v centru muzea obsahuje i v nové úpravě unikátní sbírkové předměty - jak v Česku vyrobené, tak i zahraniční a do ČR dovezené dopravní prostředky. Pokrývá období od konce 18. století do současnosti.

Vystavena je například koněspřežná hasičská stříkačka z roku 1795, která hasila (a neuhasila) požár Národního divadla, vůz Benz Viktoria z roku 1893, první automobil provozovaný na našem území, vůz NW Präsident, první automobil vyrobený na našem území roku 1898, či první u nás vyrobený závodní automobil Rennzweier. Je tu i nejstarší ve světě dochovaný automobil značky Audi z roku 1911 a nejstarší provozovaný motocykl Hildebrand-Wolfmüller z roku 1894.

Nahrávám video

K vystaveným veteránům patří i automobil značky Benz z roku 1912 patřící kdysi dědečkovi Karla Schwarzenberga. „Byl v garáži na Orlíku, měli jsme ho jako relikvii a nikdo na něj nesměl ani sáhnout,“ vzpomínal dojatý Schwarzenberg v září 1990, když zaprášený vůz po 43 letech v muzejním depozitáři opět uviděl. V restituci o něj ani nepožádal, usoudil, že bude ve správných rukách.  

Součástí haly jsou také zavěšené letouny. Mezi nimi i ten, ve kterém průkopník české aviatiky Jan Kašpar vykonal v květnu 1911 slavný let z Pardubic do Velké Chuchle. Vzdálenost 121 kilometrů překonal tehdy za 92 minut ve výšce asi 800 metrů. Šlo o historicky první dálkový let v dějinách českého letectví. Své aero Kašpar o dva roky později věnoval právě technickému muzeu. Kromě něj si dnes návštěvníci mohli poprvé prohlédnout legendární stíhačku Supermarine Spitfire LF Mk.IXE z roku 1945, s níž se do vlasti vrátili českoslovenští letci bojující za svobodu v Británii.

Železniční dopravu zastupují dvě obrovské parní lokomotivy - mimo jiné nejstarší dochovaná lokomotiva na našem území Kladno z roku 1855 - a železniční vůz Aza 1-0083 z roku 1891, který je jediným dochovaným vozem dvorního salonního vlaku císaře Františka Josefa. Některé lokomotivy byly z Letné odstraněny a stanou se součástí sbírek chystaného železničního muzea na Masarykově nádraží. Do NTM naopak přibyla výstava historie cyklistiky.

Stálou expozici v dopravní hale si lidé mohou dnes bezplatně prohlédnout do šesté hodiny večerní. Den otevřených dveří je předpremiérou oficiálního otevření muzea 15. února. Kromě Dějin dopravy a oddělení Architektury, stavitelství a designu budou zpřístupněna podle slov generálního ředitele Karla Ksandra ještě tři další: „Expozice tiskařství a polygrafie, expozice astronomie a exaktních věd a skleněný ateliér, který připomene dějiny foto a kino.“ Celé muzeum se návštěvníkům otevře v roce 2012. K dispozici bude celkem jedenáct expozic, jeden výstavní sál, prodejna a restaurace.

Když byla dvorana a celá budova technického muzea na Letné v roce 1941 dokončena, zabavily ji protektorátní úřady a nastěhovalo se do ní ministerstvo pošt. V dopravní hale se tak ocitly místo lokomotiv a těžkých strojů hromady balíků. Tento stav trval až do roku 1947, kdy byla budova muzeu vrácena.

Dopravní sbírky byly ve velké dvoraně o výšce 15 metrů, sedmdesátimetrové délce a pětadvacetimetrové šířce poprvé představeny v roce 1949. Zásadní reinstalací prošla koncem 70. let, automobily sem byly doplněny v roce 1994. Obnova expozice na celkové ploše 2 800 metrů čtverečních, tedy v přízemí a třech obvodových galeriích, stála více než 27 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Musíme bojovat proti tomuto návrhu.“ Ředitelé ČT a ČRo chtějí zachovat poplatky

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.
před 16 hhodinami

Ve svatovítské katedrále zazněly nové varhany, požehnal jim Graubner

Konečná cena za nové varhany v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude do 160 milionů korun, řekl předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Vojtěch Mátl. Většina peněz už se vybrala ve sbírce, veřejnost se do ní může stále zapojit. Novému nástroji v pondělí při liturgii vedené pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem požehnal jeho předchůdce Jan Graubner. Zazněly Dvořákovy, Händelovy, Haydnovy a Saint-Säensovy skladby za doprovodu České filharmonie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
13. 6. 2026

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
13. 6. 2026

Disertační práci architekta Wiesnera i deník jeho ženy vystaví ve vile Stiassni

Disertační práci významného architekta Ernsta Wiesnera, deník jeho manželky Evy i rodinné fotografie převzal v Brně Národní památkový ústav. Vzácné archiválie budou k vidění ve vile Stiassni, jedné z Wiesnerových staveb. Z Velké Británie je přivezl generální konzul David Frous, který je převzal od anglického dárce Timothyho Wilkinsona, jehož rodina se s Wiesnerovými blízce přátelila.
12. 6. 2026

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12. 6. 2026Aktualizováno12. 6. 2026

Géčko nebo Bílý dům? Ostravské divadlo buduje novou scénu

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) získá novou scénu přestavbou výstavního pavilonu G na ostravské Černé louce. Multifunkční sál nebude sloužit pouze divadlu, díky variabilnímu prostoru se v něm budou moci konat také další kulturní akce. Divadlo zároveň hledá název pro nový prostor. Pracovně se mu říká Géčko nebo Bílý dům.
11. 6. 2026

Spielberg nepochybuje o mimozemšťanech v době, kdy se zpochybňuje vše

Mimozemšťané existují, nepochybuje věhlasný hollywoodský filmař Steven Spielberg. Reakcí lidstva na toto zjištění se zaobírá ve svém nejnovějším snímku Den odhalení, kterým se po letech vrací k žánru science fiction. Jak film pohrávající si s utajenými vládními materiály rezonuje v současné době označované za postfaktickou, kdy se zdá stále těžší rozlišit pravdu od dezinformací?
11. 6. 2026
Načítání...