Jednodenní ochutnávka nového technického muzea

Praha  - Za mimořádného zájmu veřejnosti začal dnes dopoledne v Národním technickém muzeu v Praze den otevřených dveří. Do budovy na Letné, která byla naposled veřejnosti přístupna 10. září 2006, tak po více než čtyřech letech vešli první návštěvníci. Od deseti hodin dopoledne, kdy se otevřely dveře muzea, jich na prohlídku zavítalo přes čtyři a půl tisíce. Zatím jen do dopravní haly, kde si prohlédli poklady sbírek v nově instalované expozici historie dopravy. Další čtyři expozice budou pro veřejnost otevřeny v polovině února příštího roku.

Rozlehlá dopravní hala v centru muzea obsahuje i v nové úpravě unikátní sbírkové předměty - jak v Česku vyrobené, tak i zahraniční a do ČR dovezené dopravní prostředky. Pokrývá období od konce 18. století do současnosti.

Vystavena je například koněspřežná hasičská stříkačka z roku 1795, která hasila (a neuhasila) požár Národního divadla, vůz Benz Viktoria z roku 1893, první automobil provozovaný na našem území, vůz NW Präsident, první automobil vyrobený na našem území roku 1898, či první u nás vyrobený závodní automobil Rennzweier. Je tu i nejstarší ve světě dochovaný automobil značky Audi z roku 1911 a nejstarší provozovaný motocykl Hildebrand-Wolfmüller z roku 1894.

Nahrávám video

K vystaveným veteránům patří i automobil značky Benz z roku 1912 patřící kdysi dědečkovi Karla Schwarzenberga. „Byl v garáži na Orlíku, měli jsme ho jako relikvii a nikdo na něj nesměl ani sáhnout,“ vzpomínal dojatý Schwarzenberg v září 1990, když zaprášený vůz po 43 letech v muzejním depozitáři opět uviděl. V restituci o něj ani nepožádal, usoudil, že bude ve správných rukách.  

Součástí haly jsou také zavěšené letouny. Mezi nimi i ten, ve kterém průkopník české aviatiky Jan Kašpar vykonal v květnu 1911 slavný let z Pardubic do Velké Chuchle. Vzdálenost 121 kilometrů překonal tehdy za 92 minut ve výšce asi 800 metrů. Šlo o historicky první dálkový let v dějinách českého letectví. Své aero Kašpar o dva roky později věnoval právě technickému muzeu. Kromě něj si dnes návštěvníci mohli poprvé prohlédnout legendární stíhačku Supermarine Spitfire LF Mk.IXE z roku 1945, s níž se do vlasti vrátili českoslovenští letci bojující za svobodu v Británii.

Železniční dopravu zastupují dvě obrovské parní lokomotivy - mimo jiné nejstarší dochovaná lokomotiva na našem území Kladno z roku 1855 - a železniční vůz Aza 1-0083 z roku 1891, který je jediným dochovaným vozem dvorního salonního vlaku císaře Františka Josefa. Některé lokomotivy byly z Letné odstraněny a stanou se součástí sbírek chystaného železničního muzea na Masarykově nádraží. Do NTM naopak přibyla výstava historie cyklistiky.

Stálou expozici v dopravní hale si lidé mohou dnes bezplatně prohlédnout do šesté hodiny večerní. Den otevřených dveří je předpremiérou oficiálního otevření muzea 15. února. Kromě Dějin dopravy a oddělení Architektury, stavitelství a designu budou zpřístupněna podle slov generálního ředitele Karla Ksandra ještě tři další: „Expozice tiskařství a polygrafie, expozice astronomie a exaktních věd a skleněný ateliér, který připomene dějiny foto a kino.“ Celé muzeum se návštěvníkům otevře v roce 2012. K dispozici bude celkem jedenáct expozic, jeden výstavní sál, prodejna a restaurace.

Když byla dvorana a celá budova technického muzea na Letné v roce 1941 dokončena, zabavily ji protektorátní úřady a nastěhovalo se do ní ministerstvo pošt. V dopravní hale se tak ocitly místo lokomotiv a těžkých strojů hromady balíků. Tento stav trval až do roku 1947, kdy byla budova muzeu vrácena.

Dopravní sbírky byly ve velké dvoraně o výšce 15 metrů, sedmdesátimetrové délce a pětadvacetimetrové šířce poprvé představeny v roce 1949. Zásadní reinstalací prošla koncem 70. let, automobily sem byly doplněny v roce 1994. Obnova expozice na celkové ploše 2 800 metrů čtverečních, tedy v přízemí a třech obvodových galeriích, stála více než 27 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 28 mminutami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 14 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 18 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
před 23 hhodinami

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...