Od devadesáti tisíc až do téměř sta milionů korun se pohybuje pojistná hodnota historických instrumentů, které schraňuje Státní sbírka hudebních nástrojů. Vznikla v roce 1953. Pětatřicet smyčcových nástrojů je uloženo v trezoru Českého muzea hudby, pronajmout si je mohou slavní i začínající umělci.
Je libo stradivárky? Státní sbírka hudebních nástrojů je i půjčovna
Na nejvyšší částku ze sbírky – 96 milionů korun – jsou pojištěny housle zvané Princ oranžský, vyrobeny byly v Itálii v roce 1744. „Jsou to housle Guarneriho del Gesù. Jsou vzácné také proto, že Guarneri za svůj život nepostavil tolik nástrojů jako Antonio Stradivari,“ upřesňuje František Kůs, houslařský mistr a restaurátor Českého muzea hudby.
I slavné stradivárky jsou ve sbírce mezi nástroji, které Kůs připravuje před pronájmem a kontroluje i jejich stav po vrácení. Interpreti, kteří si instrumenty zapůjčí, si mohou sami vyměnit například struny, případné opravy ale provádí pouze vybraní houslaři.
Na koncert i na několik let
Dvacet houslí, pět viol a deset violoncell si ze státní sbírky mohou pronajímat pouze hudebníci z Česka. Jejich žádosti posuzuje odborná komise. „Pronájem může být na několik dnů, třeba na jeden koncert, natočení desky, konkurz či soutěž, ale může trvat i několik let,“ doplnila vedoucí kurátorka Českého muzea hudby Eva Paulová.
V minulosti si na housle v péči státu zahrál třeba Josef Suk, Gabriela Demeterová nebo Jan Talich. Celá sbírka Českého muzea hudby – s nástroji k pronájmu i s těmi, které mají své místo už jen ve vitrínách – čítá v současnosti kolem tří tisíc položek.