Je blbost chtít po karikaturistovi, aby byl korektní, říká Miroslav Kemel

Nahrávám video
Miroslav Kemel hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Více než třicet let téměř každý den vydává aspoň jeden nový kreslený vtip, z velké části inspirovaný politikou. „Mám pocit, že je to čím dál tím těžší. Dějí se tak složité a těžké věci, že udržet si odstup a nadhled a věnovat se aktuálním tématům je čím dál tím těžší,“ přiznal karikaturista Miroslav Kemel v Interview ČT24.

Témata pro karikaturu hledá Miroslav Kemel zejména v každodennosti domácí politiky a běžného života. Události, jako je třeba ruská agrese vůči Ukrajině nebo válka na Blízkém východě, ho nicméně ovlivňují. „Z toho si samozřejmě nelze dělat legraci, ale když mám pocit, že můžu něco s odstupem komentovat, tak se tomu nevyhýbám, ale je to opravdu těžké téma,“ podotýká.

Vzdálený mu je jako tvůrci humor se snahou za každou cenu šokovat, dáno je to i tím, jaký typ média jeho vtipy zveřejňuje.

„Karikaturista může provokovat i urazit, ale musí to mít nějak vyargumentované. Moc se mi líbí definice – už nevím, kdo ji použil – že hranici má každý humorista, karikaturista danou tím, jestli ví, proč to dělá. Prvoplánová urážka, zesměšnění, to mě nebaví, ale můžu do někoho jít, když mám pocit, že to má hlubší význam, nějaké opodstatnění. To si troufnu a udělám to,“ vysvětluje Kemel.

Humor a korektnost

Častým námětem jeho vtipů je politika. Říká, že oblíbeného politika nemá, zato má několik velmi neoblíbených. Považuje za správné, když v práci karikaturisty, podobně jako třeba politického komentátora, jsou znát jeho hodnoty a preference.

„Čtenáři mi často píší, že to není korektní humor, protože se nestrefuju stejně do všech, ale je blbost chtít po karikaturistovi, aby byl korektní,“ míní. „Stoprocentní korektnost je prostě blbost a zase to má v sobě spoustu nebezpečí,“ podotkl.

První vtip mu otiskli koncem osmdesátých let. Za více než tři dekády se kontext, v němž humorista tvoří, zásadně proměnil. Například v euforii a naprosté svobodě devadesátých let nebyla kresba s vulgárním výrazem v celostátním deníku problém, dnes Kemel podle svých slov více zvažuje, co je a není vhodné téma pro karikaturu.

Babiš se prý kreslí dobře, u Fialy to bylo horší

Osoby se snaží zachytit tak, aby je určitou stylizací vystihl, jeho cílem není je „zošklivit“. Z karikaturistického pohledu je mezi současnými politiky podle něj dobrým materiálem předseda hnutí ANO Andrej Babiš, naopak k současnému premiérovi Petru Fialovi (ODS) si hledal cestu dlouho.

„Když se ujal vedení ODS, byl nakrátko ostříhaný, nenosil brýle ani fousy, v podstatě nebylo čeho se chytit. Takže teď, když změnil image, jsem za to moc rád a děkuju mu tímto, že se dobře kreslí,“ vzkázal Kemel.

Vlastním vtipům se prý nesměje a navíc přestal odhadovat, co pobaví ostatní. „Za ta léta jsem se naučil, že vtip, který preferuju a připadá mi úplně skvělý, lidé takhle nevidí. A potom ocení vtip, u kterého si říkám: Dobrý, laťku jsem skočil, ale není to nic moc. Takže jsem se odnaučil dávat si tyhle svazující věci. Jak to ze mě padá, tak to kreslím a posílám do světa a čekám, co se bude dít,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 9 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 12 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 17 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026
Načítání...