Je adoptovaná a špína. Zlínské divadlo konfrontuje moravskou vesnici s jinakostí

Nahrávám video

Městské divadlo Zlín v české premiéře uvedlo hru Špína. Současný dramatik Béla Pintér příběh zasadil do maďarských reálií, zlínští divadelníci se ale děj rozhodli přenést blíže svým divákům. Adoptovaná teenagerka Růža a její romská kamarádka se tak snaží sžít s obyvateli moravské vesnice.

Manželský pár – sociální pracovnice a majitel bio pekařství – žije uprostřed vesnice v hezkém malém domku. Ke štěstí jim chybí dítě. Rozhodnou se pro adopci – jen místo nemluvněte z dětského domova přivezou dospívající Růžu, a navíc její nerozlučnou romskou kamarádku Anitu.

Dívka s drsnou přezdívkou a způsoby se představám svých sousedů vymyká. „Je strašně upřímná. A moc jí nejde zapadnout do kolektivu,“ představuje herečka Milana Gorská Růžu, o které místní mluví jako o Špíně.

Obě dívky se ocitají v cizím prostředí, což přináší řadu komických situací, ale také otázek týkajících se lásky, předsudků nebo zažitých stereotypů. „Líbí se mi, že text řeší vážné, hodně těžké věci, ale s černým humorem a nadhledem. Myslím, že tak to funguje i v životě,“ říká představitelka Růžiny adoptivní matky Marie Vojtěchovská.

Milana Gorská ve hře Špína
Zdroj: Dalibor Glück/ČTK

Režisér Patrik Lančarič hru Špína od maďarského dramatika Bély Pintera s nadsázkou přirovnává k Roku na vsi. Na rozdíl do románové kroniky bratří Mrštíků je ale děj zasazený do současnosti. „Po konzultaci s autorem jsme ji přenesli na Moravu,“ podotýká režisér.

Střídání ročních období symbolizují lidové zvyky, které k nim patří. Silnou vizuální stránku inscenace ještě podtrhuje hudba takzvané dvorní kapely valašského království, tedy Fleretu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 10 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...