Praha - Životní příběh vynikající české jazzové zpěvačky, která prožila mnohá zklamání a svůj mimořádný talent nedokázala plně využít, vypráví Jaroslav Kříženecký v knize vydané koncem roku 2007. Autor v pořadu Události v kultuře uvedl, že publikace s mnoha unikátními fotografiemi, diskografií, filmografií i bibliografií vznikala snadno.
Jaroslav Kříženecký vzpomíná na Evu Olmerovou
Křízenecký při přípravě knihy spolupracoval se zpěvaččiným bratrem Jiřím, který mu poskytl rodinný výstřižkový i fotografický archiv. Na její profesní život vzpomínali muzikanti Michael Kocáb, Pavel Smetáček, Ivan Vyskočil, který s ní spolupracoval v divadle Ateliér, a mnoho dalších. Autor podotýká, že všichni vzpomínali na umělkyni rádi, kniha díky tomu vznikala snadno.
S Olmerovou se Kříženecký setkal půl roku před její smrtí - v únoru 1993, poté, co vydala své album Svíčka a stín, s ní dělal rozhovor. Zpěvačka, ač už v pokročilém stadiu své smrtelné choroby, měla dobrou náladu, snad prý kvůli tomu, že v rádiu ten den slyšela tři své písně.
Nejlepší česká jazzová zpěvačka byla sledována a vyslýchána Státní tajnou bezpečností, v 50. letech byla téměř rok vězněna, v roce 1962 dostala zákaz vystupování na území Prahy; divadlo Semafor jí tehdy uspořádalo premiéru a několik repríz v Plzni. Legendární zpěvačka Ella Fitzgeraldová ji přizvala na své světové turné, z politických důvodů ke spolupráci nedošlo.
Podle Kříženeckého byla zpěvačka citlivá, upřímná, otevřená a neschopná přetvářky, což jí působilo stálé komplikace. Od 80. let byla v invalidním důchodu, žila opuštěná z malého důchodu v jednopokojovém bytě, v srpnu 1993 zemřela na cirhózu jater.
Na konci roku 2007 vyšlo také album dosud nevydaných zpěvaččiných písní s názvem Legenda.