Praha - Antitaneční, antibaletní, antihudební a možná i antidivadelní. Inscenace umělecké skupiny Handa Gote vzniklo sice na motivy baletu Svěcení jara, ale naložilo s nimi po svém. Experimentální taneční představení poukazuje na nefunkčnost a degeneraci rituálů v současné době.
Balet na hudbu Igora Stravinského, vztahující se k slovanskému pohanskému jarnímu rituálu, bývá často na programu národních divadel. Handa Gote se od jedné z nejvýznamnějších skladeb avantgardní hudby odrazili k většímu experimentu. „Nesnažíme se reprodukovat původní ideu, protože od té doby se hodně změnilo. Snažíme se spíš dělat nelineární divadlo, jakési antidivadlo,“ vysvětlila spoluautorka představení Veronika Švábová.
Na základech původního námětu performeři ukazují, jak podobné přirozené tradice v současné společnosti nefungují a zanikají. Rozkládají původní látku i choreografii Václava Nižinského, podobně zacházejí i se Stravinského hudbou. „Máme dva gramofony, každý hraje jinak, máme looper a různé efekty. Svým způsobem rozebíráme zvuky,“ popisuje finský hudebník a performer Pasi Mäkelä, který se na představení také podílí.
Původní Svěcení jara mělo premiéru 29. května 1913 v Paříži a svými nebaletními figurami vyvolalo tehdy skandál. Handa Gote vstoupili se svou interpretací na jeviště pražského divadla Alfred ve dvoře o sto jedna let později. První repríza je na programu 28. května.
