Janáčkovi by dnes bylo 160 let. V Brně by mohli slavit lépe

Brno/Hukvaldy - Významný skladatel, významné výročí a rozpačitá propagace, tak vypadají oslavy 160. narozenin hudebníka Leoše Janáčka v Brně. Zatímco v rodných Hukvaldech mu k dnešnímu výročí uspořádali festival, Brno plánuje oslavy až na listopad. Do té doby se moravská metropole k odkazu slavného skladatele, který pro město hodně vykonal, příliš nehlásí.

„Janáček v Brně vytvořil základy české kultury v době, kdy šlo o německé město. Česká menšina se do té doby zmohla jen na skromné besedy a on se během pár let stal výraznou osobností, která pozvedla českou kulturu,“ připomenul význam skladatele muzikolog a odborník na Leoše Janáčka Jiří Zahrádka.

Navzdory tomu, že Janáček investoval mnoho času do rozvoje brněnské kultury, město samotné příliš nezkouší potenciál jeho jména využít. „Oslavy nejsou takové, jak bychom si představovali. Bylo by dobré, kdybychom si na náměstí Svobody mohli poslechnout třeba nějakou Janáčkovu operu. Ale holt jsou prázdniny,“ podotkl Zahrádka. Turistické informační centrum nenabízí téměř žádné propagační předměty se skladatelovým jménem a na stránkách města není ani reklamní poutač.

Brno si dnešní výročí připomíná komentovanou prohlídkou po stopách Leoše Janáčka a speciální edicí skleněných kuliček s jeho podpisem, které každou celou hodinu vypadnou z brněnského orloje. Zdarma ke stažení je aplikace Janáček a Brno, která kombinuje multimediální knížku s hudebními ukázkami jeho děl.

„Jde o to, že nemáme ještě celkovou grafiku, tzv. brand pro Janáčka není dotvořený, pracuje se na něm, takže při 165. narozeninách už stoprocentně bude,“ bránila se ředitelka Turistického informačního centra Brno Petra Kačírková, proč v ulicích města chybí plakáty propagující dnešní výročí. A to navzdory tomu, že letošní rok přejmenovalo Brno na Rok Janáčka.

Skladatel a Brno

Hudebník, dirigent a skladatel Leoš Janáček se narodil 3. července 1854 v Hukvaldech. Jeho život byl ale spojený s jižní Moravou, v Brně totiž studoval nejprve klášterní školu, později gymnázium. Po studiu varhanické školy v Praze, Vídni a Lipsku se do Brna vrátil, aby zde roku 1881 založil varhanickou školu, později i Konzervatoř Brno. Janáček byl prvním čestným doktorem Masarykovy univerzity.

Janáček se zapojoval do národního hnutí a boje za moravskou univerzitu. Působil například také jako sbormistr Filharmonického spolku Beseda brněnská. Letošní bienále festivalu Janáček Brno připravilo kromě oblíbených hudebních děl Leoše Janáčka i mezinárodní hudební konferenci.

Nahrávám video
Jak si Brno připomíná slavného skladatele?
Zdroj: ČT24

Zatímco na letišti najdou turisté letáčky o vile Tugendhat nebo brněnském podzemí, o Janáčkovi ani slovo. Když si loni v Bayreuthu připomínali 200 let od narození skladatele Richarda Wagnera, objevoval se jeho portrét nebo notový zápis i na deštnících. Janáček se důstojných oslav v Brně dočká pravděpodobně až na podzim, kdy se koná hudební festival Janáček Brno.

Hukvaldy, Luhačovice i Ostrava se hlásí

Janáčkovo rodiště a jeho významný inspirační zdroj Hukvaldy oživuje vzpomínky v malebné vesnici i celém širokém okolí. Právě dnes tam začíná hudební festival Janáčkovy Hukvaldy, který se koná už po jednadvacáté. Zájemci si mohou prohlédnout také umělcův rodný dům nebo navštívit památník umístěný v domě, ve kterém odpočíval a tvořil. Z tamního kraje a lašského nářečí vychází Janáčkova specifická melodika, která spolu se slováckým folklórem zásadně obohatila jeho vrcholnou tvorbu. Na Hukvaldy se vracel do konce života. Při své poslední procházece v létě 1928 se tam nachladil a o několik dnů později v ostravské nemocnici zemřel.

Pomník lišky Bystroušky v Hukvaldech
Zdroj: Petr Vlček/ČTK

Ostrava se k Janáčkovu odkazu hlásí, i když na dnešní jubilejní den nic speciálního nepřipravila. Ve městě však jeho hudba zní pravidelně. Mezinárodní festival Janáčkův máj bude mít příští rok 40. výročí. Po Janáčkovi je pojmenovaná ostravská konzervatoř i tamní filharmonie. Jeho hudba je na reportoáru filharmoniků samozřejmostí. Šéfové opery Národního divadla moravskoslezského uvádějí Janáčka systematicky - po prázdninách chystají premiéru opery Výlety páně Broučka, předtím nastudovali Její Pastorkyňu, Káťu Kabanovou i Janáčkovu první operu Šárka. Pokud někdo do Ostravy přiletí, potká se s Janáčkem hned na letišti. Od roku 2006 nese jeho jméno.

Janáčkem se chlubí také Luhačovice, kam skladatel začal pravidelně jezdit po svých šedesátinách. Léčil se tam, tvořil a poznal některé múzy svého života. Od roku 1992 se v lázních pravidelně koná hudební festival Janáček a Luhačovice, který začíná 14. července. Otevřena už je také výstava, která mapuje Janáčkovy luhačovické pobyty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 13 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 14 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...