Nepoddali se lži, otevřeně vystupovali proti veřejné manipulaci a odmítli se přizpůsobit totalitním praktikám. Vzdorovali zlu, připomíná svým názvem výstava, která spojila katolického básníka Jana Zahradníčka a faráře Josefa Toufara. Jejich životní příběhy mapuje pražská Novoměstská radnice.
Jana Zahradníčka a Josefa Toufara spojil vzdor proti zlu a výstava
Katolický básník Jan Zahradníček působil za druhé světové války v protinacistickém odboji, přesto byl po převratu v únoru 1948 vyloučen ze svazu spisovatelů a v roce 1951 zatčen a ve vykonstruovaném procesu s katolickými intelektuály odsouzen ke třinácti letům vězení. Propuštěn byl při všeobecné amnestii v roce 1960, neshledal se ale s celou svou rodinou – během jeho věznění zemřely dvě jeho dcery po otravě houbami. Sám Zahradníček zemřel krátce po návratu.
„Zlo, které zde bylo za komunismu a vlastně už dříve, za druhé světové války, se stále rozšiřuje, pořád je tu nebezpečí, že může něco takového znovu nastat. Z historie se ale můžeme poučit,“ podotýká k výstavě básníkův syn Jan Jakub Zahradníček.
Rozhovor: Miloš Doležal a Jan Jakub Zahradníček o výstavě (zdroj: ČT24)
Obětí komunistického pronásledování katolické církve se stal i farář Josef Toufar. Obviněn byl v roce 1950 ze zinscenování takzvaného číhošťského zázraku, kdy se v kostele v Číhošti během mše pohnul kříž na oltáři. Zemřel dva měsíce po zatčení na následky krutého mučení. Církev usiluje o jeho blahořečení.
Autorem výstavy je Miloš Doležal, autor biografické knihy o Josefu Toufarovi, za niž získal cenu Magnesia Litera.
Přestože se tito dva muži nikdy osobně nesetkali, můžeme o nich mluvit jako o duchovně spřízněných. Oba byli z Vysočiny, především je ale propojuje neobyčejná obyčejnost, to, že si stáli za svými slovy, a také utrpení, kterým prošli.
Výstava Vzdorovali zlu připomíná Josefa Toufara a Jana Zahradníčka do konce září mimo jiné velkoformátovými fotografiemi, archivními materiály a i osobními předměty. Každé z těchto osobností bude také věnován samostatný tematický večer.