ROZHOVOR. Bluesový zpěvák a skladatel Jan Spálený se se svou kapelou ASPM chystá pod širé nebe. Po desce Panenko skákavá, kterou před čtyřmi lety nahrál v poutním kostele ve Skokách u Žlutic, se tentokrát vydá ke tvrzi Cuknštejn v Terčině údolí na Novohradsku. Na pátečním koncertě chce nahrát průřez méně známého repertoáru.
Kdo vás do Terčina údolí poprvé zavedl?
Nepamatuju si, kdo to byl. Bylo to těsně po druhé světové válce a mně byly čtyři roky. Prožil jsem tam první léta se svým tátou, který přišel z koncentráku z Bergen-Belsenu, a i když ta doba byla hodně členitá a ošklivá, mám na to hrozně dobré vzpomínky. Všichni na mě byli hodní, měl jsem vedle sebe tátu a dvouletého bratra… a u Cuknštejna bylo pěkně.
Mění se Terčino údolí v průběhu let, nebo na vás působí stejně?
Vidím ho jednou, maximálně dvakrát za rok a v návaznosti na to, kdo se o něj stará, se samozřejmě proměňuje. A teď se o něj novohradští starají moc dobře.
Co přesně budete nahrávat?
Půjde o průřez repertoáru ASPM. Kapela trvá třiatřicet let. Za tu dobu se nasbíralo asi dvě stě padesát písniček, ale my jich pořád hrajeme asi čtyřicet. Z těch, které za ta léta nehrajeme, jsem vybral věci, které považuji za skvosty, s texty Pavla Vrby, Pavla Kopty a dalších lidí, kterých si velmi vážím, a chci ty písničky znovu oživit. Hlavně chci, aby zůstaly zaznamenané na nosiči. A budou i nové věci.
Jak odlišné je pro muzikanta nahrávat pod širým nebem? Vyžaduje to jiné soustředění?
Někdy prší, někdy mrznete, ale to není moc důležité. Pro mě je důležité vidět do obličeje lidem, pro které hraju, ať je to vevnitř, nebo venku.
Jak se vám hraje po boku vlastního syna Filipa?
Syna…? Já ho vnímám hlavně jako spolehlivého partnera. Na Cuknštejně budeme hrát tři, slavný trumpetista Michal Gera a Filip Spálený – a oba jsou tak dobří, že mám co dělat, abych jim stačil.
Už máte v hlavě nápad na další album pod širým nebem?
Nemám. Terčino údolí je asi to nejsilnější místo. Měl jsem sice rád pražskou Letnou, ale ta už vypadá jinak, a už se mi tak nelíbí. Navíc neplánuji nahrávky podle toho, že uplynul potřebný čas, ale podle toho, zda mám co říct.
Multiinstrumentalista, skladatel a textař Jan Spálený patří mezi hlavní tváře (a hlasy) současného českého blues, do jeho tvorby se promítá dixieland, rock'n'roll i R'n'B. V 60. letech studoval pražskou konzervatoř, v roce 1978 debutoval albem Edison, hudební variací stejnojmenné poemy Vítězslava Nezvala, pokračoval alby Hotel Štístko blues, Průhlednej chlap nebo Má vina.
