Jan Rajlich, guru grafických designérů

Praha - Mistr vizuální komunikace Jan Rajlich patří celosvětově k největším žijícím autoritám grafického designu. Je průkopníkem oboru, ve svém díle vychází z konstruktivistických tradic i z funkcionalistické avantgardy. Graficky upravil přes 150 knih, sborníků a katalogů, výtvarně zpracoval více než 90 výstav a veletržních expozic. Je také výraznou postavou české plakátové tvorby, navrhl zhruba tři stovky plakátů. Malíř, grafik, designér a publicista, jehož tvorba je neodmyslitelně spjata s Brnem, se narodil 10. dubna 1920 v Dírné na Táborsku.

Rajlich se věnoval grafickému designu v celé jeho šíři - od drobné propagační grafiky, znaků a symbolů, přes grafická řešení tiskovin po spolupráci s architekty při výtvarném dořešení budov a veřejných prostranství. Ve volném umění se věnoval malbě, poté přešel ke grafice (serigrafie) a kolážím. V roce 1963 stál u zrodu brněnského Mezinárodního bienále grafického designu, kterému až do roku 1992 předsedal. Brněnské bienále je dnes nejstarší periodickou přehlídkou grafického designu na světě.

Rodák z Dírné na Táborsku studoval malířství a grafiku na Škole umění ve Zlíně. Tato škola, která původně vychovávala výtvarníky a návrháře pro potřeby Baťových závodů, po uzavření vysokých škol německými okupanty nabídla vzdělání talentovaným umělcům z celého protektorátu. Před několika lety se Rajlich k době svých studií vrátil vzpomínkovou knihou Přistřižená křídla.

Po studiích ve Zlíně (1939-43) se krátce živil jako novinář v Českém Těšíně, poté pobýval v jihočeském Vimperku, kde se věnoval malování, a učil ve Zlíně. V Brně se usadil v roce 1950 a od té doby se stal významným představitelem tamního kulturního života. Kromě grafického bienále byl například i zakladatelem významného uměleckého Sdružení Q Brno. Jako pedagog působil na brněnské Škole uměleckých řemesel (ŠUŘ) či na Vysokém učení technickém.

Rajlich svoji tvorbu prezentoval na takřka padesáti samostatných a více než třech stovkách kolektivních výstavách v Česku i v zahraničí. Je čestným členem prestižních mezinárodních uměleckých organizací a nositelem řady ocenění, například několikrát získal cenu mezinárodního sdružení grafického designu Icograda. Je otcem o třicet let mladšího stejnojmenného syna, taktéž výtvarníka a designéra.

Mezi zahraničními designéry má Jan Rajlich skvělé jméno. Když před deseti lety slovenský grafik Dušan Junek vyzval své kolegy z celého světa, aby na počest osmdesátin Jana Rajlicha zaslali po jednom plakátu, sešlo se jich úctyhodných 180 od 166 umělců ze 40 zemí.

  • Dílo Jana Rajlicha (1975) autor: Jan Rajlich, zdroj: Jan Rajlich
  • Dílo Jana Rajlicha (1976) autor: Jan Rajlich, zdroj: Jan Rajlich

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 4 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 20 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 21 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...