Jan Lucemburský přiletěl do Ostravy

Ostrava – Sedm set let od nástupu Lucemburků na český trůn připomíná po pražské expozici Královský sňatek další rozsáhlá výstava, tentokrát v Ostravském muzeu. K vidění je zde do 31. března na 450 předmětů, které si organizátoři zapůjčili ze sedmdesáti institucí v pěti státech Evropy. Název výstavy – Král, který létal – odkazuje k legendě, která se vyprávěla o Janu Lucemburském. „Tlumočí názor lidí tehdejší doby, byli přesvědčeni, že Jan – protože byl schopen rychlého přesunu z jednoho konce Evropy na druhý – nejezdil na koni, ale létal,“ vysvětlil kurátor David Majer.

Zahájení výstavy se účastnil i velvyslanec Lucemburska v České republice Jean Faltz. „V Lucembursku jsme také měli výstavu, která zachycovala rod Lucemburků, ale nebyla zdaleka tak velká jako tato. Ale výročí sňatku Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou si připomínáme na několika různých akcích,“ uvedl.

Ostravská expozice sestává ze čtyř částí. Úvodní První rytíř Evropy představuje dobu Jana Lucemburského v souladu s jeho pověstí statečného rytíře a častého účastníka turnajů, který neustále cestoval po Evropě. Expozici tvoří zbraně a zbroj první poloviny 14. století. Druhá, historicko-archeologická část výstavy – Ostrava středověká – je věnována speciálně oblasti moravskoslezského pomezí a středověkým dějinám obou Ostrav. Vystaveny jsou třeba originální listiny a pečeti či ražby Jana Lucemburského.

Třetí část nazvaná Král cizinec je zpracována jako syntéza moravského a slezského umění 1. poloviny 14. století s časovými a teritoriálními přesahy. Součástí této části je i pokus o rekonstrukci uměleckého prostředí na dvoře královny-vdovy Elišky Rejčky v Brně. K vidění jsou kupříkladu cenné originály Gelnhausenova kodexu – právní knihy vytvořené na přelomu 14. a 15. století, a Zbraslavská kronika.

Poslední segment Král diplomat představí velice atraktivní díla zlatnictví a uměleckého řemesla. Mezi exponáty bude takzvaná Koruna královny Blanky z Valois, která je součástí polského Pokladu ze Slezské Středy, jenž v českých zemích bude přítomen a vystaven poprvé po 650 letech. Nebudou chybět ani kolekce pohřebních královských insignií Přemysla Otakara II., návštěvníci uvidí například i plátno, kterého se dotýkal císař Karel IV.

Opravdové skvosty

„Předměty, které tady máme, jsou opravdové skvosty, klenoty historie českého národa, bez kterých by národní identita nemohla vůbec existovat,“ upozornila ředitelka Ostravského muzea Jiřina Kábrtová. K vidění jsou i další vzácné exponáty, mimo jiné sedm dřevěných soch Mistra Michelské madony, které jsou pohromadě vystaveny vůbec poprvé. „Pak je to především Simeonův relikviář z Dómské pokladnice v Cáchách nebo knižní vazba zlacené tepané desky evangelia sv. Marka z Benátek,“ doplnil kurátor David Majer.

Muzeum muselo kvůli výstavě nejen upravit své výstavní prostory, ale splnit i bezpečnostní opatření. Celková cena vystavovaných exponátů je odhadována na 500 až 700 milionů korun. Výstavu provázejí přísná bezpečnostní opatření. Exponáty hlídá ochranka a jsou uložené ve speciálních neprůstřelných vitrínách.

Výstava Král, který létal bude pro veřejnost přístupná do 31. března. Část exponátů bude dovezena až v únoru, protože nesmí být vystavovány po tak dlouhou dobu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...