Jan Burian zahájil změny v Národním divadle

Praha - Ředitel Národního divadla (ND) Jan Burian s účinností od 1. ledna zrušil pracovní místo ředitele Nové scény. Zaměstnanci, provoz i repertoár přechází do kompetencí šéfa činohry Michala Dočekala, oznámil to mluvčí ND Tomáš Staněk.

Odstupujícímu řediteli Štěpánu Kubištovi Burian poděkoval za práci na realizaci koncepce, která byla jiná, a nabídl mu v Národním divadle jinou pracovní pozici. Kubišta však na jeho nabídku nebude reflektovat.

„Končím už proto, že nejsem zastáncem vymýšlení nových koncepcí za pochodu. Všichni vědí, že jsem byl kritikem rychlých výměn ředitelů a zastáncem toho, aby se vedla diskuse o tom, jakou úlohu má plnit česká první scéna,“ řekl Kubišta. Je přesvědčen, že právě otevřenou dramaturgií se mu podařilo Novou scénu a Laternu magiku otevřít světu.

„Jsem právě na letišti, odkud s Laternou magikou po deseti letech odlétáme s inscenací Antikódy na dvoutýdenní turné do New Yorku, Miami a Washingtonu. To, že se teď Nová scéna dostane pod činohru, je špatným znamením,“ dodal Kubišta, který sázel na otevřenost a spolupráci. Během čtyř let se mu, jak uvedl, podařilo získat stovky spolupracujících institucí včetně zahraničních.

„Nová scéna bude prostorem, který nám umožní uvádět především vlastní komorní inscenace, soudobá dramata, netradiční texty, menšinové žánry, atypickou tvorbu, tvorbu na pomezí divadla a jiných uměleckých druhů,“ komentoval svou vizi Dočekal. Podle Buriana bude právě on jako umělecký šéf souboru na Nové scéně nejvíce zastoupeného zároveň uměleckým garantem dalších dramaturgických linií. Prioritou musí být vlastní umělecká tvorba, realizovaná vlastními uměleckými soubory na vlastních divadelních scénách. „Nová scéna musí svým programem odpovídat profilu Národního divadla, nemá být jako dosud 'jen' producentským centrem,“ doplnil Dočekal.

Jako součást reorganizace plánuje Národní divadlo s koncem divadelní sezony odchod ze své páté scény - podkrovního Divadla Kolowrat. Půdní prostor využívalo od roku 1991 díky mecenášskému pronájmu od rodiny Kolowrat-Krakowských. Repertoár částečně přejde na Novou scénu.

„Její variabilita by měla umožnit i hraní komorních inscenací ve studiovém formátu, tedy s diváky na jevišti,“ plánuje Dočekal. Na Nové scéně se mají z repertoáru Kolowratu v příští sezoně objevit například inscenace Ohlušující pach bílé, Z prachu hvězd a Blackbird. Přímo pro Novou scénu vznikne do konce června 2014 inscenace Kvartýr - dramatizace povídky Johannesa Urzidila v režii Davida Jařaba. Další projekty připraví soubory baletu a opery.

S účinností od 1. ledna čekají změny i sekci výroby kostýmů a dekorací. Kreativním šéfem výroby bude scénograf Martin Černý, který podle Buriana ideálně propojuje aktivní kariéru se schopností koordinovat a řídit souběh výroby několika inscenací několika uměleckých souborů.

S novým rokem vznikne Rada Národního divadla jako poradní orgán ředitele. Její členové zastupují širokou veřejnost a budou nápomocni při přípravě transformace ND do nové právní formy, včetně formulace změny postavení jednotlivých uměleckých souborů. Očekávat lze i návrh zákona o veřejnoprávních institucích. Ředitel české první scény na základě půlroční zkušenosti s výkonem své funkce ve spolupráci s garanční radou pak předloží ministru kultury a veřejnosti koncepci dalšího rozvoje ND.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025
Načítání...