J. H. Krchovský nechce pohřbít českou poezii. Nejlepší básně vybral bez soutěže

Nahrávám video

Co se dělo v loňském roce v české poezii? I když to možná vypadá, že nic, o opaku přesvědčují Nejlepší české básně roku 2018. Již desátou antologii tuzemské poezie v řadě tentokrát sestavil básník J. H. Krchovský podle předvýběru Ondřeje Hanuse.

V názvu publikace je sice slovo „nejlepší“, nicméně výběr se netváří jako objektivní posouzení české poetické produkce. Ovlivněn je subjektivním názorem vybírajících – tedy jednak znalce současné poezie a jednak arbitra z řad básníků. Ti se každý rok mění.  

Loni se s úkolem vyfiltrovat z tuzemské poezie „to nejlepší“ popasovali Sylva Fischerová a Jan Šulc. „Báseň musí mě, jako čtenáře, překvapit. A musí překvapit i jejího autora. Když nepřekvapí ani toho, kdo ji sám píše, pak to nefunguje,“ popsala básnířka, podle jakého klíče vybírala básně do minulé ročenky.

obrázek
Zdroj: ČT24

Svůj přístup prozradil i arbitr aktuální výroční sbírky J. H. Krchovský, sám autor převážně dekadentně ironických básní. „Obecné hodnocení mi nepřísluší, nejsem k němu ani kompetentní; to subjektivní jsem prokázal svým výběrem. Své favority zde však jmenovat nebudu; poezie, stejně jako život, není pro mne soutěží,“ uvedl.

Poezii do výběru posuzoval prý anonymně, aniž by věděl, kdo je autorem konkrétních děl.

Průměrný nejlepší básník je ročník 1974 a pravděpodobně žena

V antologii za rok 2018 je zastoupeno jednapadesát básníků, Krchovský je vybíral ze zhruba dvojnásobného počtu textů, které byly výsledkem předvýběru od literárního publicisty a básníka Ondřeje Hanuse. Probíral se poezií, která loni vyšla časopisecky, knižně i na internetu.

Svůj pohled na loňskou úrodu poezie shrnuje v doslovu antologie: „Z letošní ročenky zřetelně vysvítá několik obecných rysů. Tím prvním je věk autorů a autorek: průměrný ročník narození všech osob zastoupených v letošní ročence je 1974, přičemž nejstaršího autora a nejmladší autorku od sebe dělí sedmdesát jedna let (Karel Šiktanc, nar. 1928 — Anna Gažiová, nar. 1999); rovných čtrnáct autorů či autorek přitom ještě nepřesáhlo třicítku. Dalším nápadným rysem je vysoké procento zastoupení žen.“

Jako básník se Hanus představil sbírkou Stínohrad (2008), předloni přidal Volné verše, za něž byl nominován na cenu Magnesia Litera. Ocenění za nejlepší poezii obdržel nakonec Milan Děžinský za sbírku Obcházení ostrova. Ve výběru Nejlepších českých básní roku 2018 se ale jeho jméno neobjevuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 15 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 19 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled