Praha - Ani letos se nedočkal Nobelovy ceny pro spisovatele, přestože i tentokrát patřil ke žhavým favoritům. Nejpřekládanější izraelský spisovatel Amos Oz v pražském knihkupectví Fišer představil svou novou knihu Příběh o lásce a tmě. Za přítomnosti své manželky a překladatele Michaela Žantovského, který byl donedávna velvyslancem České republiky v Izraeli, přečetl Oz hebrejsky krátkou ukázku ze svého nové díla, ve kterém se vrací do Jeruzaléma čtyřicátých let. Je to doba Ozova dětství a dospívání, ale také čas vzpoury, kdy se schyluje ke vzniku židovského státu.
„Říkal jsem si tehdy, že kdybych byl knihou, bylo by to bezpečnější. Někde ve vzdálené knihovně bych přežil jako jeden výtisk. Dnes se ptám, když si koupíme arabský sýr, který je mimochodem lepší a o něco levnější než náš, nezradíme tím sionismus? A pokud se obrátíme zády k sýru arabských sousedů, nebudeme svým způsobem zodpovědní za prolitou krev?“ říká Oz s osobitým humorem o románu, který je částečně příběhem jeho rodiny a vypráví také o vzniku státu Izrael i Jeruzaléma jako města.
O rodině nevypráví poprvé. Už mnohokrát řekl, že nepíše na jiné téma než „šťastná rodina“. „Dnes vím, že každá vzpoura opíše přinejmenším půlkruh. Sedím v místnosti plné knih a ještě píšu další. Což je přesně to, co ode mě chtěl můj otec,“ uvedl k tématu vzpoura proti rodičům spisovatel.
„Ta jeho vlastní rodina, kterou Amos popisuje, je nesporně něšťastná, ale zároveň milující rodina, a to je právě ta láska a tma v názvu příběhu. Nad knihou jsem strávil tři roky. Nikdy bych ji normálně nepřekládal, protože nemluvím tak dobře hebrejsky, ale když jsem si ji poprvé přečetl, zapůsobila na mě tak mocně, že jsem ho poprosil o dovolení knihu přeložit i s mými nedokonalostmi v hebrejštině,“ řekl překladatel Michael Žantovský.
Překladatel pětisetstránkové dílo označil za výjimečnou nadčasovou knihu o síle života, jeho velikosti i tragédii, směšnosti i vznešenosti. „Snažím se psát jazykem, který nikdy není černobílý. Nepíšu o zlých a dobrých. Nezajímá mě spor mezi dobrými a zlými, to je moc snadné. Zajímají mě odstíny šedé,“ doplnil Oz.
Amos Oz nejezdí do Prahy jako do cizího města. Studovala tu jeho matka, má zde literární přátele. „Když jsem četl vaši literaturu, zjistil jsem, že máme jednu nebo dvě věci společné: anarchického ducha, roztěkanost a tvrdošíjný smysl pro humor,“ uzavřel jeruzalémský rodák, který je autorem 33 knih, z toho 13 románů, dále sbírek povídek či textů pro děti, ale i téměř 500 esejů a článků na politická témata, která vycházejí v izraelském i zahraničním tisku. Jeho díla byla přeložena do 37 jazyků (včetně češtiny) v 39 zemích. Za svoji tvorbu získal řadu ocenění, například Mírovou cenu německých knihkupců či Izraelskou cenu za literaturu.
Amos Oz se narodil jako Amos Klausner 4. května 1939 v Jeruzalémě v rodině východoevropských Židů, kteří se přistěhovali do tehdejší britské mandátní Palestiny v polovině 30. let. Jeho otec pocházel z Oděsy, studoval v litevském Vilniusu a později v Jeruzalémě pracoval jako knihovník a spisovatel. Matka pocházela z Polska, od roku 1931 studovala tři roky na Univerzitě Karlově historii. Během šestidenní války v roce 1967 Oz bojoval jako tankista na sinajské frontě, při jomkipurské válce v roce 1973 zase na Golanských výšinách.
