Ivan Moravec stále rozehrává klavírní poezii

Praha - Ivan Moravec, který se narodil 9. listopadu 1930 v Praze, bývá přezdíván „básníkem klavíru“ a pro mnohé je dokonce „pianistou pianistů“. Uchvacuje perlivou technikou, dynamickou škálou úhozu, smyslem pro barevnost tónu a jemné odstíny nálad. Jeho věhlas má skutečně světové parametry. Také jako jediný Čech byl zařazen do prestižní série kompaktních disků Velcí klavíristé 20. století.

Na klavír začal hrát v sedmi letech a hudba ho už nepustila. Jen si kvůli nehodě z dětství, při níž si poranil krční páteř, musel najít svůj vlastní, specifický způsob, jak vytvořit ojedinělý, zvukově kultivovaný oblý tón. Moravec si nelibuje v publicitě, nerad poskytuje rozhovory a nelze ho označit za proslulou star. Nemá v oblibě dokonce ani efektní virtuózní čísla.

Popsat pár slovy Moravcovu hru je ovšem podle odborníků takřka nemyslitelné. Moravec má perlivou techniku, dynamickou škálu úhozu, překvapuje jemnými odstíny nálad od radosti a laškování až třeba k stesku a něze. Do všech důsledků promýšlí koncepci skladby. 

Za svou bohatou mezinárodní kariéru koncertoval prakticky na všech významných světových pódiích a byl zván jako sólista předními orchestry a dirigenty. Jeho diskografie zahrnuje desítky snímků, z nichž mnohé se pyšní titulem „nahrávka roku“ a dalšími cenami.

Díla Mozarta, Beethovena, Debussyho, Francka a Chopina hrál a hraje s velkým úspěchem a je stále žádán o nové verze jejich skladeb. To zároveň vysvětluje, proč česká hudba v jeho repertoáru nezaujímá tak významné místo, i když po světě hraje často třeba Janáčkovy skladby.

Jeho interpretační mistrovství bylo již oceněno mnoha uznáními, včetně prezidentem udělené medaile Za zásluhy v roce 2000, Ceny Karla IV. či letošní Ceny Antonína Dvořáka.

Moravec patří k vymírajícímu druhu pianistů, kteří se po celý život věnují svému nástroji a zároveň také učení. Profesor pražské AMU, jenž trvale žije v Praze, kde má manželku a dnes už dospělou dceru, je i zručným klavírním mechanikem a citlivým ladičem pian. Když hraje na svůj oblíbený Steinway, musí být nástroj v tom nejlepším stavu. I to je jedním z důvodů, proč je - slovy kritika - „každá z jeho nahrávek krásná sama o sobě, vzácná a oslnivá jako váza z dynastie Ming“.

Ivan Moravec nevystoupí 4. prosince ve Smetanově síni Obecního domu na koncertu Pražské komorní filharmonie. Důvodem je neočekávaná operace ruky, kterou bude muset podstoupit.

Na koncertu pořádaném k Moravcovým 80. narozeninám, které oslaví toto úterý 9. listopadu, proto zahrají v Koncertu pro dva klavíry a orchestr od Bohuslava Martinů pianisté Václav Mácha a Jaroslava Pěchočová. Oba u Moravce studovali a patří k výrazným českým talentům.

Ivan Moravec
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 13 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 14 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...