Irácký spisovatel: Islámský stát nepochází z Iráku, to je výmysl Západu

Rozhovor se Samuelem Shimonem

Někdo, kdo se narodil v Iráku, jako já, musí být expert na strach, říká Samuel Shimon. Původem írácký spisovatel a novinář je jedním z hostů 25. ročníku Festivalu spisovatelů Praha, jehož tématem je strach. O strachu mluvil také v rozhovoru pro Českou televizi.

Rezonuje strach zájmem čtenářů?

Žil jsem pětadvacet let v Iráku a tam jsem strach vlastně nepoznal, pocítil jsem ho, až když jsem v roce 1979 z Iráku odešel. Když jsem šel do Sýrie, do Libanonu a byl jsem zajat, byl jsem mučen, vlastně bezdůvodně. Jen kvůli jménu. Zůstal jsem v tohle regionu asi pět let a pak terpve jsem se dostal do Paříže.

Iráčan v Paříži je také titul vaší asi nejslavnější knihy. Vy jste cestoval, abyste si splnil svůj sen. Vypadal by podle vás osud Iráčana v Paříži v současnosti jinak než ten váš?

Odešel jsem z Iráku, protože jsem se chtěl dostat do Hollywoodu, chtěl jsem natáčet filmy. Bylo to těžké. Když jsem se tam dostal, byl jsem uprchlík, byl jsem bezdomovec, ale jednoho dne jsem se rozhodl, že napíšu ten svůj život jako knihu a měl jsem velké štěstí, že ta kniha byla úspěšná, že jsem dokázal uspět se svým naivním popisem člověka, který věří ve své sny.

Vy také v rozhovorech často říkáte, že vám ale lidé i projevovali soucit. Máte dojem, že taková nálada vůči uprchlíkům stále zůstává, že se nevytrácí pochopení pro lidi, kteří potřebují pomoc?

Mluvil jsem na festivalu o příkladu z Paříže, kde jsem měl opravdu skvělé vztahy s Araby, kteří žili ve Francii, s Alžířany, Maročany, ale i s Francouzi. Řekl bych, že Paříž je město soucitu. Věřím, že Evropa je soucitným světadílem.

Autor s přízvisky „tulák, buřič, uprchlík“ se narodil v roce 1956 v Iráku. V roce 1979 se vypravil točit filmy do Hollywoodu, dostal se ale i do Damašku, Káhiry nebo tunisu, kde byl jako bezdomovec často obětí pouličního násilí. V roce 1985 se usadil v Paříži, nyní žije v Londýně, kde vydává Banipal, časopis pro arabskou literaturu v angličtině. Své zkušenosti popsal v autobiografickém románu Iráčan v Paříži (2011).

Samuel Shimon
Zdroj: Festival spisovatelů Praha 2015

Islámský stát, jak ho známe teď, původně v Iráku vznikl. Jak se to mohlo stát?

Nebyl jsem už v Iráku, když Saddám Husajn nastoupil vládu, ale myslím, že odstranit ho bylo dobré rozhodnutí, že to bylo třeba, protože on ničil Irák. Ale když v roce 2003 Američané vtrhli do Iráku, po všech těch letech utrpení nám přivezli tenhle náboženský režim. Tam není bezpečnost. Islámský stát je něco, co nepochází z Iráku, to je výmysl Západu.

Měli by se spisovatelé a vůbec osobnosti, které můžou ovlivnit mínění lidí, více angažovat v uprchlické krizi? 

Když se vrátíme zpátky, třeba o dva měsíce, tak jsem já, jakožto spisovatel, nemohl do Evropy získat vízum pro jediného spisovatele z arabského světa, i když bych mu všechno zaplatil a zařídil. A najednou se řeklo: pojďte všichni sem. Najednou je tu milion lidí. Myslím, že je to politické rozhodnutí, že k tomu nemůžou spisovatelé nic říct, jde to mimo nás.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 17 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
před 20 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
včera v 08:00

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...