Irácký spisovatel: Islámský stát nepochází z Iráku, to je výmysl Západu

Rozhovor se Samuelem Shimonem

Někdo, kdo se narodil v Iráku, jako já, musí být expert na strach, říká Samuel Shimon. Původem írácký spisovatel a novinář je jedním z hostů 25. ročníku Festivalu spisovatelů Praha, jehož tématem je strach. O strachu mluvil také v rozhovoru pro Českou televizi.

Rezonuje strach zájmem čtenářů?

Žil jsem pětadvacet let v Iráku a tam jsem strach vlastně nepoznal, pocítil jsem ho, až když jsem v roce 1979 z Iráku odešel. Když jsem šel do Sýrie, do Libanonu a byl jsem zajat, byl jsem mučen, vlastně bezdůvodně. Jen kvůli jménu. Zůstal jsem v tohle regionu asi pět let a pak terpve jsem se dostal do Paříže.

Iráčan v Paříži je také titul vaší asi nejslavnější knihy. Vy jste cestoval, abyste si splnil svůj sen. Vypadal by podle vás osud Iráčana v Paříži v současnosti jinak než ten váš?

Odešel jsem z Iráku, protože jsem se chtěl dostat do Hollywoodu, chtěl jsem natáčet filmy. Bylo to těžké. Když jsem se tam dostal, byl jsem uprchlík, byl jsem bezdomovec, ale jednoho dne jsem se rozhodl, že napíšu ten svůj život jako knihu a měl jsem velké štěstí, že ta kniha byla úspěšná, že jsem dokázal uspět se svým naivním popisem člověka, který věří ve své sny.

Vy také v rozhovorech často říkáte, že vám ale lidé i projevovali soucit. Máte dojem, že taková nálada vůči uprchlíkům stále zůstává, že se nevytrácí pochopení pro lidi, kteří potřebují pomoc?

Mluvil jsem na festivalu o příkladu z Paříže, kde jsem měl opravdu skvělé vztahy s Araby, kteří žili ve Francii, s Alžířany, Maročany, ale i s Francouzi. Řekl bych, že Paříž je město soucitu. Věřím, že Evropa je soucitným světadílem.

Autor s přízvisky „tulák, buřič, uprchlík“ se narodil v roce 1956 v Iráku. V roce 1979 se vypravil točit filmy do Hollywoodu, dostal se ale i do Damašku, Káhiry nebo tunisu, kde byl jako bezdomovec často obětí pouličního násilí. V roce 1985 se usadil v Paříži, nyní žije v Londýně, kde vydává Banipal, časopis pro arabskou literaturu v angličtině. Své zkušenosti popsal v autobiografickém románu Iráčan v Paříži (2011).

Samuel Shimon
Zdroj: Festival spisovatelů Praha 2015

Islámský stát, jak ho známe teď, původně v Iráku vznikl. Jak se to mohlo stát?

Nebyl jsem už v Iráku, když Saddám Husajn nastoupil vládu, ale myslím, že odstranit ho bylo dobré rozhodnutí, že to bylo třeba, protože on ničil Irák. Ale když v roce 2003 Američané vtrhli do Iráku, po všech těch letech utrpení nám přivezli tenhle náboženský režim. Tam není bezpečnost. Islámský stát je něco, co nepochází z Iráku, to je výmysl Západu.

Měli by se spisovatelé a vůbec osobnosti, které můžou ovlivnit mínění lidí, více angažovat v uprchlické krizi? 

Když se vrátíme zpátky, třeba o dva měsíce, tak jsem já, jakožto spisovatel, nemohl do Evropy získat vízum pro jediného spisovatele z arabského světa, i když bych mu všechno zaplatil a zařídil. A najednou se řeklo: pojďte všichni sem. Najednou je tu milion lidí. Myslím, že je to politické rozhodnutí, že k tomu nemůžou spisovatelé nic říct, jde to mimo nás.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 11 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 15 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
včera v 06:29

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...