Igor Piačka své vášně zobrazuje vážně

Praha – V Galerii La Femme byla otevřena výstava Igora Piačky, který se věnuje především figurální tvorbě. V jeho grafikách i v malbě téma člověka dominuje. Člověk, zejména žena a ženy, ale i muž v různých podobách a symbolech jeho mužství, to je permanentní téma tvorby, zájmu i zaujetí člověka člověkem. Lidé v obrazech i grafikách Igora Piačky jsou živé a dynamické organismy, plnokrevné bytosti plné vášně, síly a energie. Jsou to temperamentní postavy, figury i těla, jsou to objekty vzájemné touhy, ale i monstra nebezpečná ve svých touhách chtít a mít. Výstava pod názvem Váš/ž/ně potrvá do 8. července.

Igor Piačka se narodil 8. 10. 1962 v Třebíči. Jeho výtvarná studia i výtvarný život však probíhaly už na Slovensku, v Bratislavě. Zde v letech 1983-89 studoval na Vysoké škole výtvarných umění, na oddělení volné grafiky a knižní tvorby u prof. Albína Brunovského. Domácí studia si obohatil i ročním pobytem na Královské akademii krásných umění v Bruselu. Po absolvování školy se rozvíjí především jeho volná grafická tvorba vázaná k technickému leptu, suché jehle, mezzotintám, aquatintám a jejich kombinacím. Věnuje se i kresbě, přitahuje ho i ilustrace a známková tvorba.

Od roku 1990 do roku 2003 pedagogicky působil na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, vedl kurz figurální kresby na katedře grafiky. V roce 2004 vyšla s jeho grafikami - ilustracemi kniha písničkových textů Borise Filana „Kamalásky“ (IKAR). Po roce 1990 začíná Igor Piačka vystavovat doma i v zahraničí. Jeho individuální výstavy (i opakovaně) byly v Jihlavě, Nitře, Piešťanech, Havířově, Ostravě, Martině, Praze i v Bratislavě, V zahraničí pak Bělehrad, Bukurešť, Varna, Tokio, Antverpy aj. V rámci kolektivních výstav byl zastoupen zejména na výstavách grafiky v mnoha městech Evropy, Asie, severní Ameriky i Afriky. Od roku 1996 je Igor Piačka členem grafické skupiny G-Bod (v němž jsou zastoupeny nejvýznamnější osobnosti střední a zralé generace slovenských grafiků), je členem Spolku grafiků a spolku Hollar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 49 mminutami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 3 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 16 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 18 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...