Ida Kelarová vzkazuje: Buďte šťastni!

Praha - Své nové album Aven Bachtale! (Buďte šťastni!) představí návštěvníkům večerního koncertu v pražském Švandově divadle zpěvačka Ida Kelarová. Propagátorka romského folkloru a jazzu v nových písních přináší propojení romské hudby a klasického jazzu, doprovod nahrála slovenská skupina Jazz Famelija. Jedna z nejrespektovanějších romských zpěvaček, sestra herečky a zpěvačky Ivy Bittové a organizátorka charitativní činnosti, již album představila v Německu, v Kladně a v Libochovicích. V následujících dnech vystoupí na několika koncertech na Slovensku a turné zakončí 15. a 16. prosince opět v České republice - na českobudějovické nezávislé scéně Bazilika a v brněnském klubu Metro.

"Jedním z mých impulsů byla potřeba změny, chtěla jsem vnést do zásadních principů jazzu nové téma, s vlastním prožitkem a vášní, prostě tak po cikánsku,„ uvádí ke vzniku alba Kelarová. Podle svých slov při zpívání cítí radost, kterou vnímá jako veliký dar. “Věřím tomu, že lidská tvořivost ji může během života přetvářet, rozvíjet, zhodnocovat a naše duše ji dokáže povýšit v umění," prozrazuje.

Album se nahrávalo ve studiu ve Vídni. Pro hudebníky ze souboru Jazz Famelija, kteří jsou převážně ze Slovenské republiky, cestování vyšlo levněji, než kdyby jeli do České republiky. Navíc potřebovali akustický klavír, který je údajně ve vídeňském studiu kvalitnější než v Česku.

Ida Kelarová se narodila v roce 1956 v Bruntále. Od pěti let se učila hrát na klavír a později i na violoncello. V roce 1971 začala studovat Janáčkovu konzervatoř. Když se jí narodil syn Tomáš, provdala se a opustila muziku kvůli divadlu. V letech 1975 až 1982 působila jako herečka a zpěvačka v Divadle Na provázku. S druhým mužem a dcerou pak žila několik let střídavě ve Walesu, Dánsku a Norsku. Zhruba po 15 letech strávených v zahraničí se Kelarová natrvalo vrátila do České republiky. S Desideriem Duždou založili v roce 1998 kapelu Romano Rat (Romská krev). Kelarová se podílela na přípravě muzikálu Cikáni jdou do nebe v pražském Divadle Bez zábradlí.

Kromě samostatných koncertů a nahrávání desek se účastní se svou kapelou mnoha českých i zahraničních festivalů. Z řady dalších aktivit je známá její podpora charitativní činnosti, mezi kterou patří zejména organizace letního táboru pro romské i neromské děti na hradě Svojanov pod hlavičkou Mezinárodní iniciativy pro rozvoj etnické tvorby.

„Vyzkoušela jsem toho v muzice hodně. Od klasické hudby, lidovek, různých etno projektů, rocku, folku, až po romské písně, které mě oslovily nejvíce a nejhlouběji,“ říká Kelarová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 3 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 6 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 18 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 21 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...