Praha/Lipsko – Německo miluje Švejka. Jenže je to ten dobrý voják, jak ho znají Češi? Ne tak docela. Smysl knihy je pozměněný díky téměř devadesát let starému německému překladu. Ten letos letí do koše. Nahradí ho přepracované vydání Antonína Brouska, který zastaralou němčinu oprášil a pro naše západní sousedy tak odhalil prakticky novou publikaci. Tu představil na začínajícím knižním trhu v Lipsku.
Ich bin Švejk a po letech „šprechtím“ srozumitelně
Předlouhý název knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války se dá smrsknout do dvou slov: česká klasika. Román Jaroslava Haška byl od dob svého vydání v roce 1921 přeložen do padesáti osmi jazyků. Do toho německého dokonce už o pět let později, kdy vyšla první publikace. Tehdy se překladu ujala Grete Reinerová, jejíž práce vydržela na pultech celých osmdesát osm let.
Antonín Brousek:
„Chtěl jsem to udělat pro Jaroslava Haška. Aby v Německu měl konečně tu recepci, jakou si zaslouží.“
Český překladatel Antonín Brousek ale na knižním veletrhu v Lipsku představil přepracované vydání v moderní, soudobé a srozumitelné němčině. Už samotné předčítání vzbudilo nadšení. „Přišlo tam strašně moc lidí. Vůbec jsem nečekal, že tam bude tolik nadšenců a milovníků české literatury,“ neskrýval své překvapení překladatel. Zároveň dodal, že příběh ani jazyk nezůstaly ochuzeny o drobné nuance a vojenskou hantýrku, bez níž by se první světová válka neobešla.
Kdo je vlastně „zkomolenec“?
Brousek původně překládal Švejka jen do šuplíku. Už od mládí totiž věděl, že se kniha musí přeložit. V původní práci Reinerové totiž shledal zásadní nedostatky.
Prvním byla její zastaralá němčina, která si libovala v archaických výrazech. Její postavy navíc hovořily do jisté míry „zkomolenou němčinou, jakou dříve mluvívali Češi za Rakouska-Uherska. To Němcům i Rakušanům připadá dodnes velmi legrační,“ vysvětlil Brousek. Tím pádem ale celá publikace vyznívala jako humoristické dílo s podivnými cizinci.
S tím souvisí i důvod druhý. „V Německu to sice bylo velmi populární, ale nedalo se to číst. Byl to obraz, jaký Němci o Češích mají, který ale vůbec neodpovídal té knize,“ vrátil se Brousek k překladu se zkomolenou řečí. V Haškově originále je to přitom přesně naopak: to Němci mluví směšnou a lámanou češtinou, takže byl celý význam díla zcela převrácen.
Knihu si prolistujte v tomto odkazu.
Jak se zdá, germánští sousedé přijmou nového Švejka se stejným vděkem a nadšením jako toho prvního. Doslovu se ujal Jaroslav Rudiš, který před dvěma dny obdržel usedomskou literární cenu, kterou každoročně uděluje knižní festival pořádaný na německém baltském ostrově Usedom.