I nový systém udělování kulturních grantů vyvolává pochybnosti

Praha - Grantová politika magistrátu stále vyvolává rozporuplné reakce. K poslednímu vývoji v této otázce hovořili v pořadu Události v kultuře bývalý člen grantové komise, teatrolog Vladimír Just a Ondřej Pecha z magistrátu hl. m. Prahy. 30. října byl totiž schválen nový návrh na udělování kulturních grantů.

Žádosti o grant bude magistrát přijímat do 24. listopadu. Město nebude pro rok 2009 uplatňovat dotaci na vstupenku, která letos vyvolala několikaměsíční protesty části kulturní obce. Budou vyhlášeny jen jednoleté granty, protože se jedná o provizorní systém, který bude v platnosti jeden rok. Od roku 2010 už by měl fungovat zcela nový dotační systém. Ve schváleném, přechodném systému se budou granty udělovat maximálně do výše vyrovnaného rozpočtu. O udělení grantů bude rozhodovat více odborníků ve dvoukolovém řízení. Nový systém platící od roku 2010 by měl být schválen do června 2009.

„Mohu si jen povzdechnout, že se to vše vlastně jakýmsi kruhem vrací tam, kde to bylo před osmi lety. Osobně nechápu, proč byla minulá grantová komise rozpuštěna, když se nyní zřizuje nová, proč se znovu vymýšlejí kritéria, která už kdysi byla jakžtakž nastavena. Proč se opět vymýšlí systém, který jinde normálně funguje. Dokonce i u nás existuje 15 let filmová komise, jejíž práci nikdo nezpochybňuje. Nikdo nenapadá rozhodnutí, že např. Kameňák dostane menší dotaci než nový projekt Jana Švankmajera. Funguje to normálně a nechápu, proč magistrát tento systém není schopen uplatnit na pražská divadla,“  uvedl v rozhovoru Vladimír Just.

„My se nevracíme o osm let zpět, vracíme se tak o 3 roky. Pracujeme na systému grantové politiky z roku 2006, který se rozvíjí a precizuje. Jsem přesvědčen, že se jednoduchý a zavedený systém z komise pro kinematografii nedá aplikovat na různorodější a složitější situaci divadel,“ kontroval Ondřej Pecha.

Subjekty o granty mohou zažádat do konce roku. Počet projektů se pohybuje mezi 700 a 900 a o jejich žádosti by grantová komise měla rozhodnout na začátku příštího roku. „Objevil se drobný problém. Materiál, který byl dnes na stole, trochu prodlužuje schvalovací lhůty, protože zavádí dvoukolový systém. To znamená, že v předkole, kterého se zúčastní dva členové grantové komise plus tři externí hodnotitelé, se žádosti předjednají. Teprve potom nastupuje grantová komise, která rozhoduje už o přefiltrovaných žádostech. Je tedy možné, že finální vyhlašování bude malinko zpožděné, ale je to z důvodů procedurálních,“ podotkl Pecha.

„Musím jedině souhlasit s tím, co říkal radní Richter, aby o udělování grantů rozhodovali odborníci. Zatím tomu bylo tak, že odborníci rozhodli a radní řekli, že je to politicky neprůchodné a rozhodli úplně jinak. Jestliže toto bude odbouráno a slova se stanou skutkem a budou opravdu rozhodovat odborníci, podobně jako v oné filmové komisi, tak si myslím, že kritika by nebyla až tak na místě,“ vyjádřil svůj názor na problematiku Just.

Radní Pecha však na závěr debaty upřesnil, že přeci jenom politici nesou konečnou odpovědnost, a tudíž musí nastavit mantinely, jakým způsobem hlavní město Praha bude finance do kultury přerozdělovat. „To znamená, jestliže v tomto inovovaném systému budou vytyčena jasná kritéria, kterých se má grantová komise držet, tak se jich prostě držet musí. Není možné, že si budou odborníci rozhodovat, jak oni budou chtít, podle toho co se jim líbí nebo nelíbí. Politici nesou odpovědnost za finální rozhodování, tudíž musí mít konečné slovo,“ řekl radní.

„Ministerstvo kultury, které zřizuje filmovou komisi, také nese stejnou odpovědnost, a přesto finální rozhodování nechává na odbornících. Jestliže se nyní už dopředu říká, že politici se v závěru rozhodování nebudou řídit názory odborníků, pak jsme tam, kde jsme byli. Podle čeho jiného by se politici měli řídit, když ne podle expertních posudků?“ uzavřel problematiku Vladimír Just.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 19 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 22 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...