Vodičkovu ulici doslova doplnily dvě staronové budovy - palác Myšák, s nalepenou vzrušující rondokubistickou fasádou, a vedlejší novostavba Gallery Myšák, vybudovaná na místě zbořené bezvýznamné pekárny se zevnějškem, nesoucím jednoznačný rukopis spolupracujícího ateliéru Omicron-K. Protože toto je spíše recenzní informace než napínavý rozbor typicky pražské situace (která je na jedné straně napínavá a na straně druhé umolousaně trapná) okolo přestavby a zrodu obou staveb, věnujme se tomu, co nás dnes na tato komplikovaná místa přivedlo.
Genius loci je mrcha. Někde pomáhá, někde škodí. Platí to všude, od starého Řecka přes Paříž dvacátých let po Speerův Berlín. Ani v oné Vodičkově ulici se nejde odpoutat od síly informace, kterou místo vyzařuje. Přesto, lehce nuceně povrchně, lze nakonec obě zmiňované stavby pochválit - rondokubistická fasáda vzrušuje svými tvary a barvou, vedlejší kotíkovsko-hamanovská skleněná skříň poctivě dodržuje ideu autora a ve večerních hodinách zajímavě hraje zelenou a modrou.
Povzbuzeni zvědavostí a pověstí navštívíme napřed poněkud hromotluckou variantu buržoazní cukrárenské kavárny, kdysi věhlasné a milované, abychom posléze prostudovali vedlejší obchodní pasáž, která možná lehce skomírá na zjevné developerské chyby. Čekajíce přece jen nějaký zážitek, chytíme se bezesporu zajímavého vstupního bodu v pasáži, mobilního ovocného baru Luky Križka, Štěpána Beránka a Olega Hamana. Jakoby se do pasáže sneslo veselé poselství z jiných světů a dimenzí, které naplnilo a využilo neurčité a díky bohu informacemi nenabité zádveří Gallery Myšák.
Oba dva mladí spoluautoři, Križek a Beránek, známí již filosoficky podobnými realizacemi v budově Českomoravské stavební spořitelny ve Strašnicích a ve stále více doceňované smíchovské Kozlovně, se i tady nechali unést takřka erotickými organickými liniemi a vymodelovali elegantní magnet, který dal doslova onomu prostoru smysl. Nealkoholický ovocný Juice-bar.
Barevnost odpovídá účelu - hráškově zelený povrch hladí oko, čokoládově hnědé zázemí decentně hostí technologický provoz drtičů, mixérů a lisů na ovoce. Lehce provokativní erotizující tvar však není v žádném případě samoúčelný - překvapivě prostorná expediční a pracovní stolní plocha umožňuje souběžně pracovat i několika juice-makerům a obstoupení barového prostoru se podaří i více zákazníkům. Jakoby odklopená svrchní část organického tvaru navíc nejen logicky bar opticky uzavírá, ale rozšiřuje potřebné úložné prostory. Tvar objektu násobí navíc zjevně příjemné pocity, spojené s konzumací čerstvých ovocných nápojů a koktejlů.
Tvrdohlavost, s jakou tvůrčí dvojice přináší svá dnes takřka typická řešení do pražských interiérů, je vlastně chvályhodná. V době mezinárodní cool-minimalistické designové linie, která neodlišuje architektonická řešení řetězcových obchodů Paříže, Londýna, Benátek a dnes už občas i Prahy, vypadá tvorba autorů Juice-baru přinejmenším originálně, i když je samozřejmě tento způsob řešení interiérů znám. Dovolím si i poznámku, která nechce být konjunkturální - Juice-bar by se velmi dobře vyjímal i ve sbírce většinou nerealizovaných idejí a návrhů Future Systems.
Pro laického návštěvníka překvapivá záležitost, pro poučeného a informovaného laskavé pohlazení a příjemné vzrušení. Nejlepší juice-bar v Praze. Doufám, že pasáži pomůže!
