Praha - Polská režisérkaa Agnieszka Hollandová dostala nabídku na natáčení televizního filmu o Janu Palachovi, který se v lednu 1969 upálil na protest proti nastupující normalizaci, která přišla po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Trojdílný projekt Hořící keř vznikne pro HBO. Filmařka o tom hovořila na setkání v Polském institutu, kterého se zúčastnili autor scénáře Štěpán Hulík a historik Petr Blažek, který je odborným poradcem. Ve vysílání se snímek objeví v příštím roce.
Režisérka Agnieszka Hollandová se narodila v roce 1948 v Polsku, v současné době působí v USA. Poměry, proti nimž student sebeupálením bojoval, nezná jen z vyprávění. V době pražského jara a začínající normalizace studovala pražskou FAMU a nemá na tuto dobu nejlepší vzpomínky. V prosinci 1971 byla dokonce zatčena a ve vazbě v Ruzyni strávila asi šest či sedm týdnů. „Je to zvláštní návrat - i proto jsem s natočením filmu souhlasila,“ uvedla. Domnívá se, že po více než 40 letech by její snímek mohl oslovit novou generaci diváků.
„Čin Jana Palacha měl největší ohlas v Itálii a v Polsku,“ řekl Blažek který připravil monografii o Palachovi, internetový portál a se Štěpánem Hulíkem spolupracoval na přípravě scénáře. Hollandová si podle svých slov uvědomuje, že může být určitými lidmi špatně přijato, že o Palachovi točí cizinka. „Ale čeští filmaři měli přes dvacet let, aby se této látky chopili,“ uvedla filmařka. V Praze se tehdy podílela na studentském hnutí, řadu lidí osobně poznala. „Byla to pro mě obrovská lidská zkušenost,“ komentovala to, co nastalo po Palachově činu a při nástupu normalizace. Cítila tíhu i zoufalství. „Byla to pro mě hluboká deziluze. Zjistila jsem, že odvaha je opravdu něčím vzácným,“ charakterizovala své pocity režisérka. Ovlivnilo to pak její názory a změnilo to, co si o lidech a o světě myslí.
Na to, proč se tento symbol českých dějin nestal v posledních dvaceti letech filmovým námětem, nezná odpověď ani autor scénáře Štěpán Hulík. „V kinematografii se zohledňují konjunkturální témata, navíc historické snímky jsou drahé. Jan Palach je symbol - snad to bránilo nalézt cestu, jak by se toto téma dalo odvyprávět jako lidský příběh,“ vysvětlil scenárista, který se o to pokusil.
Hollandová nepracuje pro HBO poprvé. Podílela se na natáčení kriminálního seriálu The Wire - Špína Baltimoru, spolupracovala na seriálu Treme. Je držitelkou prestižních uznání a festivalových cen. Její drama Bittere Ernte (1985) bylo nominováno na Oscara, další oscarovou nominaci obdržel její scénář k dramatu Evropa, Evropa (1990), jež získalo Zlatý glóbus za nejlepší neanglicky mluvený film. K autorčiným známým titulům patří i Julie na cestě domů (2002) a historická freska Jánošík: Pravdivá historie (2009), kterou režírovala se svou dcerou Kasiou Adamikovou. Režisérka žije střídavě v USA, Polsku a ve Francii. Nejlépe se však cítí v Bretani na venkově.
