Lidé si připomínají výročí vydání Tolkienova Hobita a také zítřejší narozeniny hlavních postav jeho knih: Bilba a Froda Pytlíkových. Zprvu nenápadná kniha Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky vyšla přesně před 79 lety. Příběh o skromném hobitovi si později získal čtenáře po celém světě a společně s volným pokračováním, trilogií Pána prstenů, se stal klasickým dílem žánru fantasy.
Hobit má narozeniny. Oslavou je Den všeho hobitstva
Zarytí fanoušci knih spisovatele J. R. R. Tolkiena slaví Tolkienův týden. Ten zahrnuje 21. září, kdy v roce 1937 poprvé ve Velké Británii vyšel knižní Hobit, a Den všeho hobitstva. Tedy 22. září, kdy se v Tolkienových knihách narodili dva hlavní protagonisté Hobita a Pána prstenů, Bilbo Pytlík a jeho chráněnec Frodo. (Bilbo se měl narodil v roce 2890 a Frodo v roce 2968 Třetího věku knižního příběhu.)
Zítřejší Den všeho hobitstva a dnešní výročí vydání knihy si lidé připomínají na sociálních sítích, program chystají různé knihovny. Fanoušci pořádají i večírky v kostýmech.
Pohádka nejen pro Tolkienovy děti
Knihu o Bilbu Pytlíkovi, hobitu z Kraje, začal psát John Ronald Reuel Tolkien někdy na začátku 30. let. Dnes světoznámý příběh nebyl ničím jiným než pohádkou, kterou si Tolkien vymyslel a před spaním vyprávěl svým synům. Ti pak dostávali jednotlivé kapitoly jako dárek k Vánocům. Tolkien, tehdy profesor staroanglické literatury na univerzitě v Oxfordu, vymyslel pro své čtyři potomky fiktivní svět plný malých skřítků, elfů a trpaslíků.
Na publikování Tolkien ale nepomýšlel. Do knižního světa Hobit vstoupil díky rodinné přítelkyni Elaine Griffithsové, která pracovala v nakladatelství a text ukázala tamním redaktorům. V nakladatelství byli nadšení a kniha Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky vyšla 21. září 1937. J. R. R. Tolkienovi tehdy bylo 45 let.
obrázek
Hobit byl pohádkou se vším všudy. Poklidný život malého mužíka jménem Bilbo jednoho dne přeruší kouzelník Gandalf a parta trpaslíků. Bilbo se nechá přemluvit a vydává se na cestu plnou dobrodružství za zlým drakem Šmakem, údajně střežícím poklad. Hobita čeká setkání s obry, elfy a skřety, o jejichž existenci do té doby jen tušil. Skromný Bilbo během cesty přijde k neuvěřitelnému bohatství a dokáže, že i malý muž je schopný velkých činů. Čtenáři se poprvé seznamují i s podivným Glumem, majitelem mocného prstenu. Bilbo ho však přelstí a tajuplný prsten získává pro sebe.
Příběh sklidil pozitivní reakce kritiků a čtenářů, pravé uznání a sláva však měly přijít později. Nominace na prestižní Carnegieho medaili za literaturu Tolkiena podnítila k většímu propracování. Během dalších dvaceti let tak ze Středozemě vznikl kompletní svět s vlastní historií, jazykem, písmem, postavami i legendami, který ovládá Prsten moci.
Hobití domek
V roce 1954 publikoval Tolkien Společenstvo prstenu, první díl později třídílné série Pán prstenů. Bilbo v něm zestárl, o starém putování píše paměti a mocný prsten skrývá v bezpečí. Když se znovu objevuje čaroděj Gandalf, věci se dávají do pohybu a na misi, jejímž cílem je zničení prstenu, se vydává Bilbův chráněnec Frodo.
Obyvatel Středozemě přibývá
S Pánem prstenů si Tolkienovo dílo definitivně vybojovalo stěžejní postavení v rámci žánru fantasy. Fascinující svět Středozemě si během 20. století získal miliony oddaných fanoušků. Příběhy se staly inspirací pro řadu dalších literárních, filmových děl nebo třeba počítačových her. O Středozemi koluje spousta teorií, jedna z nich tvrdí, že vyprávěný příběh Pána prstenů představuje alegorii druhé světové války.
U nás si mohli první čtenáři Hobita přečíst v roce 1978 v překladu Františka Vrby. Už o 12 let dříve ale v Praze vznikla krátká animovaná adaptace. Podílel se na ní i Adolf Born. Hraného zpracování se Hobit dočkal poměrně nedávno. V návaznosti na dříve natočenou úspěšnou trilogii Pána prstenů natočil režisér Peter Jackson třídílného Hobita. Toho uváděla kina v letech 2012 až 2014. Bilbo Pytlíka si zahrál britský herec Martin Freeman.