Hledá se mecenáš. Muzeum Olomouc vyhlásilo veřejnou sbírku

O nákup kompletní kolekce 33 grafických listů světoznámého malíře a grafika Victora Vasarelyho usiluje olomoucké Muzeum umění. Za velmi příznivou cenu ji nabízí výtvarníkův vnuk. Muzeum chce rozšířit svou unikátní sbírku a na její doplnění proto vyhlásilo veřejnou sbírku. Díla jsou k vidění na výstavě Nová akvizice II.

Ve veřejné sbírce, kterou muzeum vyhlásilo pro tyto účely v polovině června, se dosud sešlo zhruba 40 tisíc korun. Na nákup děl je však potřeba podstatně více peněz. Získáním souboru grafik a serigrafií by se muzeum stalo jedinou státní institucí v zemi, která bude vlastnit tak početný a průřezový soubor Vasarelyho děl.

Muzeum hledá donátory

Muzeum už na sklonku loňského roku získalo Vasarelyho obraz Terek z roku 1951 a dva půl metru velkou tapisérii Harmas z roku 1966. Muzeu díla nabídl Vasarelyho vnuk Pierre, který je jediným dědicem autorských práv. Ministerstvo kultury nákup schválilo, zbývající část prostředků ale nemá muzeum dosud zajištěnu.

Nahrávám video
Olomouc hledá mecenáše pro nákup Vasarelyho
Zdroj: ČT24

Poprvé v historii se proto rozhodlo požádat o pomoc veřejnost. „Zatím se nám podařilo nashromáždit zhruba 40 tisíc korun, což není částka, která by měla být cílová, ale ještě máme ve hře soukromé donátory,“ uvedl mluvčí muzea Petr Bielesz.

Částku, za kterou chce grafické listy nakoupit, nechce muzeum na přání francouzské Vasarelyho nadace zveřejnit. Historička umění a kurátorka Gina Renotiéreová však už uvedla, že záměrem muzea je ve sbírce získat až 700 tisíc korun, aby mohlo část financí doplnit. Sbírka vyhlášená muzeem potrvá do 20. září.

Naprosto symbolická cena

„Je to šance, která se už nikde a nikdy nezopakuje. Cena, která je nabízena, je naprosto symbolická v porovnání s cenami, které se v aukčních síních po celém světě objevují. Vasarelyho díla se prodávají za miliony dolarů,“ říká Renotiéreová. Nové grafiky a serigrafie (umělecké sítotisky), které by měly sbírky muzea obohatit, galerie představuje na výstavě Nová akvizice II., která má skončit ve stejný den jako veřejná sbírka.

Vasarelyho díla představilo Muzeum umění Olomouc i na přelomu let 2007 a 2008. Výstava zhruba 80 obrazů, grafik i tapisérií měla mimořádný ohlas. Vidělo ji bezmála 20 tisíc lidí, což expozici zařadilo mezi nejúspěšnější projekty muzea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 14 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 16 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...