Gutenbergovy bible vystaveny v New Yorku

New York - Originální výtisky knih Johanna Gutenberga si v současnosti mohou prohlédnout obyvatelé a návštěvníci New Yorku. V Morganově knihovně budou do 28. září k vidění tři výtisky bible z roku 1455. Podle historiků Gutenberg vytiskl 120 až 135 těchto biblí, z nich se dodnes dochovalo 36 papírových a 12 pergamenových úplných výtisků a množství zlomků.

„Gutenbergova bible je nejdůležitější tištěnou knihou západní civilizace. Sběratelé a instituce celá léta usilují, aby nějakou získali. Morganova knihovna je jedinou, která má tři výtisky na jednom místě,“ chlubí se kurátor knihovny John Bidwell.

Nejstarším datovaným tiskem Johanna Gutenberga je jednolistový kalendář z roku 1448. O nejstarších prvotiscích je vedeno mnoho sporů, protože se často dochovaly pouze v torzech a jejich datování je velmi obtížné. Po roce 1450 začal Gutenberg pracovat na svém nejznámějším díle, tištěné bibli.

Před Gutenbergem byl v Evropě rozšířen pouze blokový tisk, kdy se celá stránka kompletně odlila či vyřezala ze dřeva, a pak vytiskla. Pro každý tisk musela být tedy vytvořena zvláštní deska, což bylo velmi nákladné. Gutenberg přišel s myšlenkou sestavit stranu z jednotlivých znaků, která se dala opětovně přeskupit a znovu použít. To tisk podstatně zefektivnilo a urychlilo.

Gutenbergův vynález umožnil tisknout množství celých knih ve značných sériích, zatímco dříve byly tištěny pouze části knih. Vynález tisku pomocí pohyblivých liter způsobil v Evropě informační explozi.

Tisk bible byl nejslavnějším Gutenbergovým podnikem. Dvousloupcový text napodoboval rozvržení i písmo rukopisů. „Gutenberg chápal problémy a potřeby designu a dokázal rozvrhnout text bible tak, že je pro čtenáře velice přehledná. Kromě černé tiskl i červeně, i když to bylo složitější, a vynechával místa na iluminace a iniciály,“ oceňuje práci mohučského rodáka Bidwell. Ilustrace a iniciály doplnil po dokončení tisku iluminátor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 14 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 14 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 16 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 19 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...