Gutenbergovy bible vystaveny v New Yorku

New York - Originální výtisky knih Johanna Gutenberga si v současnosti mohou prohlédnout obyvatelé a návštěvníci New Yorku. V Morganově knihovně budou do 28. září k vidění tři výtisky bible z roku 1455. Podle historiků Gutenberg vytiskl 120 až 135 těchto biblí, z nich se dodnes dochovalo 36 papírových a 12 pergamenových úplných výtisků a množství zlomků.

„Gutenbergova bible je nejdůležitější tištěnou knihou západní civilizace. Sběratelé a instituce celá léta usilují, aby nějakou získali. Morganova knihovna je jedinou, která má tři výtisky na jednom místě,“ chlubí se kurátor knihovny John Bidwell.

Nejstarším datovaným tiskem Johanna Gutenberga je jednolistový kalendář z roku 1448. O nejstarších prvotiscích je vedeno mnoho sporů, protože se často dochovaly pouze v torzech a jejich datování je velmi obtížné. Po roce 1450 začal Gutenberg pracovat na svém nejznámějším díle, tištěné bibli.

Před Gutenbergem byl v Evropě rozšířen pouze blokový tisk, kdy se celá stránka kompletně odlila či vyřezala ze dřeva, a pak vytiskla. Pro každý tisk musela být tedy vytvořena zvláštní deska, což bylo velmi nákladné. Gutenberg přišel s myšlenkou sestavit stranu z jednotlivých znaků, která se dala opětovně přeskupit a znovu použít. To tisk podstatně zefektivnilo a urychlilo.

Gutenbergův vynález umožnil tisknout množství celých knih ve značných sériích, zatímco dříve byly tištěny pouze části knih. Vynález tisku pomocí pohyblivých liter způsobil v Evropě informační explozi.

Tisk bible byl nejslavnějším Gutenbergovým podnikem. Dvousloupcový text napodoboval rozvržení i písmo rukopisů. „Gutenberg chápal problémy a potřeby designu a dokázal rozvrhnout text bible tak, že je pro čtenáře velice přehledná. Kromě černé tiskl i červeně, i když to bylo složitější, a vynechával místa na iluminace a iniciály,“ oceňuje práci mohučského rodáka Bidwell. Ilustrace a iniciály doplnil po dokončení tisku iluminátor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...