Grace prudí životopisce a masíruje milovníky pohádek

19. dubna 1956 se hollywoodská aristokracie spojila s monackou. Toho dne si hollywoodská hvězda Grace Kellyová, držitelka Oscara za Venkovské děvče a jedna z oblíbených Hitchcockových blondýn v nesnázích, oblékla svatební šaty, na kterých pracovalo půldruhého měsíce třicet švadlen, na prst navlékla zásnubní prsten s desetikarátovým diamantem a provdala se za pohádkového prince Rainiera III., čímž se stala Její Knížecí Jasností Kněžnou Monackou…

Od té doby uplynulo šest let, píše se (pro Monako neklidný) rok 1962. Je to rok velkého střetu s nepřátelsky naladěnou Francií a také rok velkého rozhodnutí, před kterým bude stát první dáma Grace (brilantní a krásná Nicole Kidmanová). V knížecím paláci, jehož základní kameny byly položeny již ve 13. století, si hrají její děti Caroline Louise Marguerita a Albert II. (který jednou usedne na dědičný trůn Grimaldiů) a dlouhou chodbou do jejích salonů přichází Alfred Hitchcock (Roger Ashton-Griffiths, jenž by Hitche zajímavě zvládl i v autonomním, sólovém projektu), se scénářem svého dalšího filmu Marnie a nabídkou na životní roli za milion, jež by ovšem znamenala přechodný návrat do Hollywoodu.

Tim Roth mezi láskou a smyslem pro povinnost

Nechá Rainiera (zajímavý Tim Roth, balancujícího mezi láskou a smyslem pro rodovou povinnost) samotného a zatlačeného do kouta nabuzeným francouzským prezidentem Charlesem de Gaullem (jen vzdáleně mu podobným André Penvernem), který nechce, aby bylo Monaco dál daňovým rájem pro francouzské firmy, a tak adresuje zemi, jež nemá ani vlastní armádu a měří zhruba dva čtvereční kilometry, radikální ultimáta a slibuje, že při jejich nedodržení ji pošle do doby Temna? Bude se nějakých třicet tisíc obyvatel  Monaka dívat, jak zemi opouští jeho kněžna právě ve chvíli, kdy ji nejvíce potřebují? A skousne silná Francie ránu do tváře, kterou si od Rainiera vykoledoval její emisar za urážku Grace?

Otázek je více než odpovědí, přibývají další a navíc se zdá, že za zdmi knížecího paláce se skrývá nenažraný zrádce, který chce prodat zemi za cenu jejího trůnu. Nebylo to pro Grace lehké rozhodování v tuhle těžkou chvíli, kdy ji „Ari“ Onassis (Robert Lindsay), doprovázený opěrní pěvkyní Marií Callasovou (Paz Vegaová), chce přibrat do vysoké hry a farář naklonovaný na diplomata otec Francis Tucker (charismatický Frank Langella) nabádá, že její životní role je kněžna a její místo je tady! Vy, kteří jste četli životopis Grace od Jeffreyho Robinsona nebo viděli Hitchcockovu Marnii, samozřejmě víte, jak to dopadlo. Když pečlivě připravovaný summit nesplnil (díky nezdařenému atentátu na de Gaulla) svou roli, zdálo se, že je vše ztraceno. Ale Grace měla ještě záložní plán, který jí umožnil pomoci své malé zemi a zadělat na to, že její tvář jednou uvidíme na poštovních známkách.

Pohádka, závazek i sen

Premiéra Grace měla ozdobit letošní Mezinárodní filmový festival v Cannes, což (jak je známo) úplně nevyšlo. Knížecí rodina se zašprajcovala, kritika vlažně a s větším či menším despektem komentovala, seriózní životopisci dostávali kopřivku a diváci mezi tím vším trochu rozpačitě poletovali, protože se ve vzduchu vznášel pocit, že tohle by se jim vlastně nemělo moc líbit. Řekl bych, že váš vztah k tomuhle diskutovanému snímku se bude odvíjet od toho, jak ho budete chápat jako žánr, co od něj budete očekávat a jak vážně budete vnímat sdělení jeho režiséra Oliviera Dahana (Edith Piaf), že vlastně nenatočil klasický životopis, ale fikci, založenou na skutečných událostech, které se odehrály zhruba v průběhu jednoho, je třeba říci, že poměrně dobře vybraného a zajímavého roku jejího knížecího života.

V případě Edith Piaf vsadil Olivier Dahan na Marion Cotillardovou, tentokrát slušnou tlačenici hvězd na post titulní role vyhrála Nicole Kidmanová a zhostila se jí elegantně, soustředěně a sympaticky jako dáma velkého světa a stejně velkých pochybností o tom, kudy jak a s kým se v něm pohybovat. A jakkoli je její figura modelově čistá a šlechetná (až přešlechtěná) je dobré vzít v potaz, že je to konec konců postava z jedné z největších romancí minulého století. Takže jí tuto ušlechtilou sošnost, a to i s přihlédnutím k tomu, že celý projekt byl koncipován v kontextu s třicetiletým výročím její tragické nehody, nelze jednostranně zazlívat - neboť toto je čas, kdy nelze plošně odsuzovat ani stavbu pomníků.

Přebouchnuté finále

Grace, kněžna monacká, (jak nám její režisér Olivier Dahan vzkazuje) totiž opravdu není životopisný film, ale fiktivní story, z reálných motivů jejího života vyklenutá pohádka, kde (jak to v pohádkách bývá) vítězí krása, pravda a spravedlnost. A půjdete-li se na ni s tímto vědomím podívat, dá vám, co od ní budete očekávat. A už vás nerozhodí její sentimentální proklamace o tom, jak s Rainierem šťastně stárnou v ústraní na statku v Montpellier či proaktivní burcovačky typu: „Miluji tě, máme děti a já nedopustím, aby mi tohle všechno někdo vzal!“ A nepoloží vás ani přebouchnuté finále, v němž scenárista divoce fabuloval, až se mu za tužkou prášilo, a přivedl ji k projevu o všeobjímající lásce na dobročinném plesu Červeného kříže, kterým prolomila okoralé srdce generála de Gaulla.

O klíčovou pozici se s Kidmanovou dělí věrohodně rozpolcený Tim Roth, jenž místy přesvědčivě neví kudy kam, a z dalších rolí na sebe robustním výkonem upozorňuje tradičně přesný a nepřehlédnutelný (a také nepřeslechnutelný) Frank Langella. A jakkoli je to všechno jedna velká konverzačka za třicet milionů dolarů realizovaná v krásně nasnímaných kulisách (kamera Erika Gautiera a výprava si dávají hodně záležet a jsou základem precizního vizuálu), je to i docela zajímavě rozehraná a svým způsobem napínavá hra. Grace prostě není zas až tak špatný, blbý, nebo dokonce odbytý film, jen po ní nesmíte chtít víc, než co vám může nabídnout. V tomto případě vás zve na pohádku o tom, že člověk vždycky touží najít místo, kam patří, a těm šťastnějším se to nakonec podaří. Možná je to tím, že podle rady velkého Hitche (s nímž Grace natočila Vraždu na objednávku, Okno do dvora a Chyťte zloděje) si vždycky dávali pozor, aby nestáli na kraji záběru.

GRACE OF MONACO/GRACE, KNĚŽNA MONACKÁ - Francie/USA/Belgie/Itálie 2014, 103 min., české titulky, od 12 let, 2D. Režie: Olivier Dahan. Scénář: Arash Amel. Kamera: Eric Gautier. Hrají: Nicole Kidmanová (Grace Kellyová), Tim Roth (princ Rainier III.), Frank Langella (otec Francis Tucker), Parker Poseyová (Madge), Robert Ashton-Griffits (Alfred Hitchcock), Paz Vegaová (Maria Callasová), Robert Lindsay (Aristotel Onassis), André Penvern (Charles de Gaulle). V kinech od 12. června 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 6 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 23 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026
Načítání...