19. dubna 1956 se hollywoodská aristokracie spojila s monackou. Toho dne si hollywoodská hvězda Grace Kellyová, držitelka Oscara za Venkovské děvče a jedna z oblíbených Hitchcockových blondýn v nesnázích, oblékla svatební šaty, na kterých pracovalo půldruhého měsíce třicet švadlen, na prst navlékla zásnubní prsten s desetikarátovým diamantem a provdala se za pohádkového prince Rainiera III., čímž se stala Její Knížecí Jasností Kněžnou Monackou…
Od té doby uplynulo šest let, píše se (pro Monako neklidný) rok 1962. Je to rok velkého střetu s nepřátelsky naladěnou Francií a také rok velkého rozhodnutí, před kterým bude stát první dáma Grace (brilantní a krásná Nicole Kidmanová). V knížecím paláci, jehož základní kameny byly položeny již ve 13. století, si hrají její děti Caroline Louise Marguerita a Albert II. (který jednou usedne na dědičný trůn Grimaldiů) a dlouhou chodbou do jejích salonů přichází Alfred Hitchcock (Roger Ashton-Griffiths, jenž by Hitche zajímavě zvládl i v autonomním, sólovém projektu), se scénářem svého dalšího filmu Marnie a nabídkou na životní roli za milion, jež by ovšem znamenala přechodný návrat do Hollywoodu.
Tim Roth mezi láskou a smyslem pro povinnost
Nechá Rainiera (zajímavý Tim Roth, balancujícího mezi láskou a smyslem pro rodovou povinnost) samotného a zatlačeného do kouta nabuzeným francouzským prezidentem Charlesem de Gaullem (jen vzdáleně mu podobným André Penvernem), který nechce, aby bylo Monaco dál daňovým rájem pro francouzské firmy, a tak adresuje zemi, jež nemá ani vlastní armádu a měří zhruba dva čtvereční kilometry, radikální ultimáta a slibuje, že při jejich nedodržení ji pošle do doby Temna? Bude se nějakých třicet tisíc obyvatel Monaka dívat, jak zemi opouští jeho kněžna právě ve chvíli, kdy ji nejvíce potřebují? A skousne silná Francie ránu do tváře, kterou si od Rainiera vykoledoval její emisar za urážku Grace?
Otázek je více než odpovědí, přibývají další a navíc se zdá, že za zdmi knížecího paláce se skrývá nenažraný zrádce, který chce prodat zemi za cenu jejího trůnu. Nebylo to pro Grace lehké rozhodování v tuhle těžkou chvíli, kdy ji „Ari“ Onassis (Robert Lindsay), doprovázený opěrní pěvkyní Marií Callasovou (Paz Vegaová), chce přibrat do vysoké hry a farář naklonovaný na diplomata otec Francis Tucker (charismatický Frank Langella) nabádá, že její životní role je kněžna a její místo je tady! Vy, kteří jste četli životopis Grace od Jeffreyho Robinsona nebo viděli Hitchcockovu Marnii, samozřejmě víte, jak to dopadlo. Když pečlivě připravovaný summit nesplnil (díky nezdařenému atentátu na de Gaulla) svou roli, zdálo se, že je vše ztraceno. Ale Grace měla ještě záložní plán, který jí umožnil pomoci své malé zemi a zadělat na to, že její tvář jednou uvidíme na poštovních známkách.
Pohádka, závazek i sen
Premiéra Grace měla ozdobit letošní Mezinárodní filmový festival v Cannes, což (jak je známo) úplně nevyšlo. Knížecí rodina se zašprajcovala, kritika vlažně a s větším či menším despektem komentovala, seriózní životopisci dostávali kopřivku a diváci mezi tím vším trochu rozpačitě poletovali, protože se ve vzduchu vznášel pocit, že tohle by se jim vlastně nemělo moc líbit. Řekl bych, že váš vztah k tomuhle diskutovanému snímku se bude odvíjet od toho, jak ho budete chápat jako žánr, co od něj budete očekávat a jak vážně budete vnímat sdělení jeho režiséra Oliviera Dahana (Edith Piaf), že vlastně nenatočil klasický životopis, ale fikci, založenou na skutečných událostech, které se odehrály zhruba v průběhu jednoho, je třeba říci, že poměrně dobře vybraného a zajímavého roku jejího knížecího života.
V případě Edith Piaf vsadil Olivier Dahan na Marion Cotillardovou, tentokrát slušnou tlačenici hvězd na post titulní role vyhrála Nicole Kidmanová a zhostila se jí elegantně, soustředěně a sympaticky jako dáma velkého světa a stejně velkých pochybností o tom, kudy jak a s kým se v něm pohybovat. A jakkoli je její figura modelově čistá a šlechetná (až přešlechtěná) je dobré vzít v potaz, že je to konec konců postava z jedné z největších romancí minulého století. Takže jí tuto ušlechtilou sošnost, a to i s přihlédnutím k tomu, že celý projekt byl koncipován v kontextu s třicetiletým výročím její tragické nehody, nelze jednostranně zazlívat - neboť toto je čas, kdy nelze plošně odsuzovat ani stavbu pomníků.
Přebouchnuté finále
Grace, kněžna monacká, (jak nám její režisér Olivier Dahan vzkazuje) totiž opravdu není životopisný film, ale fiktivní story, z reálných motivů jejího života vyklenutá pohádka, kde (jak to v pohádkách bývá) vítězí krása, pravda a spravedlnost. A půjdete-li se na ni s tímto vědomím podívat, dá vám, co od ní budete očekávat. A už vás nerozhodí její sentimentální proklamace o tom, jak s Rainierem šťastně stárnou v ústraní na statku v Montpellier či proaktivní burcovačky typu: „Miluji tě, máme děti a já nedopustím, aby mi tohle všechno někdo vzal!“ A nepoloží vás ani přebouchnuté finále, v němž scenárista divoce fabuloval, až se mu za tužkou prášilo, a přivedl ji k projevu o všeobjímající lásce na dobročinném plesu Červeného kříže, kterým prolomila okoralé srdce generála de Gaulla.
O klíčovou pozici se s Kidmanovou dělí věrohodně rozpolcený Tim Roth, jenž místy přesvědčivě neví kudy kam, a z dalších rolí na sebe robustním výkonem upozorňuje tradičně přesný a nepřehlédnutelný (a také nepřeslechnutelný) Frank Langella. A jakkoli je to všechno jedna velká konverzačka za třicet milionů dolarů realizovaná v krásně nasnímaných kulisách (kamera Erika Gautiera a výprava si dávají hodně záležet a jsou základem precizního vizuálu), je to i docela zajímavě rozehraná a svým způsobem napínavá hra. Grace prostě není zas až tak špatný, blbý, nebo dokonce odbytý film, jen po ní nesmíte chtít víc, než co vám může nabídnout. V tomto případě vás zve na pohádku o tom, že člověk vždycky touží najít místo, kam patří, a těm šťastnějším se to nakonec podaří. Možná je to tím, že podle rady velkého Hitche (s nímž Grace natočila Vraždu na objednávku, Okno do dvora a Chyťte zloděje) si vždycky dávali pozor, aby nestáli na kraji záběru.
GRACE OF MONACO/GRACE, KNĚŽNA MONACKÁ - Francie/USA/Belgie/Itálie 2014, 103 min., české titulky, od 12 let, 2D. Režie: Olivier Dahan. Scénář: Arash Amel. Kamera: Eric Gautier. Hrají: Nicole Kidmanová (Grace Kellyová), Tim Roth (princ Rainier III.), Frank Langella (otec Francis Tucker), Parker Poseyová (Madge), Robert Ashton-Griffits (Alfred Hitchcock), Paz Vegaová (Maria Callasová), Robert Lindsay (Aristotel Onassis), André Penvern (Charles de Gaulle). V kinech od 12. června 2014.
