Glosa: Martin Myšička, Ondřej Sokol, Apolena Veldová jako šéfové. Je to správně?

Nejprve se v lednu 2017 stal šéfem Dejvického divadla Martin Myšička. Loni v září nastoupil na místo uměleckého šéfa Činoherního klubu Ondřej Sokol. A minulý měsíc vešlo ve známost, že soubor činohry Divadla J. K. Tyla v Plzni povede od sezony 2019/2020 Apolena Veldová. Všechno herci.

Umělecky nejpodnětnější kapitoly českého divadla od konce druhé světové války až doposud psaly soubory, které vedl režisér, případně v těsné spolupráci se spřízněným dramaturgem. Divadlo Na zábradlí bylo nejprogresivnější za šéfování režiséra a literárního kritika Jana Grossmana; Národní divadlo prožívalo v činohře velmi dobré časy na přelomu padesátých a šedesátých let pod vedením režiséra Otomara Krejči, který v roce 1965 založil Divadlo za branou a šéfoval mu až do roku 1972.

V brněnském Divadle Husa na provázku se v čase po listopadovém převratu ukazuje být nejvýraznější kapitolou ta, kterou formoval režisér Vladimír Morávek. Jinou výraznou éru týž muž „napsal“ v královéhradeckém Klicperově divadle. Ústecké Činoherní studio mělo své slavné údobí, kdy je vedl režisér Ivan Rajmont. Ostravská Komorní scéna Aréna náleží k nejpozoruhodnějším scénám současnosti; uměleckým šéfem je režisér Ivan Krejčí. A tak by se dalo pokračovat.

obrázek
Zdroj: ČT24

Smysl toho výčtu je zřejmý: zdrženlivost vůči tomu, aby soubor umělecky vedli herci či herečky. Tím spíš populární a na mnoha frontách obsazovaní(é). Dejvické divadlo (DD) do centra pozornosti kritiky a především běžného diváctva dovedl Miroslav Krobot, který tuto scénu zásadně formoval coby již uznávaný divadelní režisér a pedagog. Tím se dostáváme k volbě Martina Myšičky.

Dejvický soubor vznikl specificky: Krobot v roce 1996 přivedl do divadla v Praze 6 absolventský ročník DAMU. Někteří herci odpadli, někteří přibyli posléze, ale v zásadě je tomu tak, že za uplynulých více než dvacet let si na sebe (nejen profesně) velmi navykli, jsou sehraní, inscenace spolu skutečně tvoří – nejsou typickými herci „jen tak“ v angažmá. Když tedy Krobot funkci složil, kolektiv zřejmě usoudil, že nikdo mu nerozumí tak jako oni sami sobě – a zvolili jednoho ze svých řad uměleckým šéfem.

Martin Myšička je herecky nepochybný. Kromě angažmá na „rodné“ scéně toho stíhá ve filmu a v televizi dost a dost. Lze při takové rozkročenosti, při hereckém úvazku v divadle a řadě kšeftů bokem, umělecky směrovat divadlo? Myšička určitě byl a možná nadále je člověkem velké kapacity (absolvoval roku 1995 herectví na DAMU i subnukleární fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK), ale nechat se obsadit do hlavních rolí ve dvou z posledních tří inscenací v DD (Elegance molekuly, Vražda krále Gonzaga) a být současně umělecky zodpovědný za divadlo jako celek, to je riskantní sousto pro všechny zúčastněné.

Text Josefa Chuchmy si v celém rozsahu můžete přečíst na kulturním speciálu ČT ArtZóna, odkud byl převzat.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jsme tikka masala, hlásí Bloodywood, první indický metal v americké hitparádě

Bloodywood je první a dosud jediná indická metalová kapela, která se dostala do americké hitparády Billboard. Zaujala fanoušky osobitým pojetím žánru, které těží z východních témat i nástrojů, ale zároveň formace pracuje s tradičním západním zvukem. Skupina tento týden koncertovala v Praze.
před 14 hhodinami

První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
před 18 hhodinami

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
12. 3. 2025

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
12. 3. 2025

Film Mnichov 1972 nastoluje otázky, jak v přímém přenosu informovat o teroru

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.
12. 3. 2025

Národní muzeum hostí novou výstavu o Čingischánovi

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.
11. 3. 2025

Filip Topol jel nadoraz ve všem, ukazuje výbor Zubama po skle

Kniha Zubama po skle může být pro mnohé z fanoušků Psích vojáků jistě velkým překvapením – nepřibližuje totiž hudební tvorbu této kapely, ale literární a výtvarnou tvorbu jejího vedoucího, skladatele, klavíristy, zpěváka a herce Filipa Topola.
11. 3. 2025

Louis Armstrong v Československu budil senzaci, zazpíval mu jeho imitátor

Americký jazzový trumpetista Louis Armstrong byl první západní hvězdou takového formátu, která koncertovala v Československu po převzetí moci komunisty v roce 1948. Návštěva legendárního jazzmana vzbudila pochopitelnou senzaci. Do Prahy přiletěl před šedesáti lety, 10. března 1965, a zdržel se na devět koncertů. Jeden si také soukromě vyslechl v divadle Semafor.
10. 3. 2025
Načítání...