Praha - Přelomové okamžiky let 1988 a 1989 přibližují deníkové zápisky a rozhovory novinářky Ireny Gerové, které vyšly v knize pod názvem Vyhrabávačky. Deník popisuje předrevoluční a revoluční události, v němž nechybějí rozhovory s tehdejším disidentem a pozdějším prezidentem Václavem Havlem. V pozůstalosti své sestry ho objevil Richard Kraus současně s množstvím nahrávek a torzem připravované knihy rozhovorů s exprezidentem.
„Myslím, že kombinací těchto materiálů vznikl mimořádně autentický záznam dění v oněch vzrušených měsících,“ uvádí kritik Jan Rejžek v úvodu knihy. Podle něj je knihu možné brát nejen jako svědectví o předlistopadovém „probublávání“, ale také jako pomníček skvělé charakterní ženy. Součástí publikace je také CD se záznamy rozhovorů s Havlem.
„Není to kompletní text. Ona sama začala ty poznámky psát opravdu až na podzim 1988 a nazvala to Probublávání, protože cítila, že vře společenská situace, že něco bublá, a jsou tam zachyceny jen dvě zmínky o tom, co s tím asi zamýšlela. Je tam dialog z redakce, kde jí kolegyně říká: 'Ty to jednou všechno napíšeš a vydáš a budeš děsně slavná!' a Irena Gerová se tomu směje,“ přiblížil text Richard Kraus v pořadu Knihovnička Českého rozhlasu.
Dále v knize nechybí například pohled do zákulisí redakce Svobodného slova včetně například toho, jak se chovali její tehdejší redaktoři, či co předcházelo památným projevům Havla a dalších z balkonu budovy Melantrich na Václavském náměstí v Praze během jedné z demonstrací po 17. listopadu 1989.
Gerová (narozena v roce 1949) v letech 1975 až 1989 pracovala v kulturní rubrice Svobodného slova. Po revoluci v roce 1989 se začala věnovat dokumentárnímu filmu jako scenáristka, dramaturgyně a režisérka. Zemřela v roce 2006.
Irena Gerová také napsala:
„Mělo by být na mně, abych se rozhodla, čemu chci věřit a budu věřit i v momentě nemoci. Ať mi kdosi někde v dálce připije na život, zavolá živio, na její zdraví! Ať se za mne pomodlí. Budu mít hlavně radost z toho, že na mne někdo myslí, že chce mé dobro.“
/Vesmír 81/
