Praha – Galerie Rudolfinum vystavuje tvorbu méně známé americké umělkyně Any Mendiety, která si dobu největší slávy zažila v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Kubánskou umělkyni hluboce ovlivnilo nucené vyhnanství do Ameriky. A právě její příběh i její tvorba se navzdory tehdejší železné oponě staly inspirací mnoha českým umělcům. Expozice Traces/Stopy potrvá do 4. ledna příštího roku.
Galerie Rudolfinum splývá s přírodou Any Mendiety
Mendieta se do Spojených států dostala v roce 1961. Právě v témže roce došlo na její rodné Kubě k revoluci a její rodina ji poslala za hranice.
„Hlavním zdrojem síly jejího umění je radikální zdůraznění vlastních kořenů a identity, jež vyjadřuje zcela autonomním způsobem, a sice skrze splynutí lidské bytosti se zemí, přírodou a s materií půdy,“ uvádí Rudolfinum. Mendieta je známá pro tzv. earth-body sculptures, neboli zemní a tělové sochy. Sama sebe používala jako model a skrz kombinaci půdy, listů, stromů, květin či peří znázorňovala splynutí lidského těla s přírodou. Duchovní podstatu svých děl zachycovala pomocí barevné nebo černobílé fotografie, někdy také na filmovou pásku.
Díla Any Mendiety se nikdy nedočkala proslulosti, v poslední době jsou však mnoha odborníky objevována a vyzdvihována a dostávají se tak i mezi širokou veřejnost. To ale není jediný důvod, proč Rudolfinum výstavu pořádá. Galerie zdůrazňuje také vliv, jaký měla výtvarnice na české umělce.
Exhibice záměrně vynechává možnosti interpretace děl, autoři ji nechávají na divákovi. Tvorba Any Mendiety vybízí k různým interpretacím a také byla v minulosti různě chápána. Třeba jako feministická, ale sama autorka, přestože většina jejích děl pracuje s ženským tělem a přestože se vyjadřovala třeba k násilí páchaném na ženách, takové zařazení výslovně odmítala.
Součástí výstavy je i rekonstrukce dvou významných samostatných výstav, které se konaly za života umělkyně a jejichž součástí je i klíčový soubor nazvaný Siluety.