Leica Gallery Prague představuje vybraná díla zakladatele české moderní fotografie Jaromíra Funkeho. U příležitosti 120 let od jeho narození galerie vystavila nejvýznamnější část jeho tvorby, tedy avantgardní díla ve stylu funkcionalismu, abstrakce a surrealismu. Některé Funkeho fotografie z dvacátých let podle pořadatelů patří i v mezinárodním kontextu k nejradikálnějším příkladům abstraktní tendence.
Jaromír Funke (1896 až 1945) patří k nejvýznamnějším osobnostem české fotografie. Velký význam měla také jeho publicistická, teoretická a pedagogická činnost. „Žádný český fotograf tak intenzivně nereagoval na dobové podněty avantgardy. Nejenže napodoboval zahraniční vzory, ale vytvářel i zcela osobitá díla, jež jsou v mnoha případech považována za výjimečná,“ říká kurátor výstavy Vladimír Birgus.
Funke je ve sbírkách Centra Pompidou nebo Metropolitního muzea
Málokterý český umělec je podle kurátora výstavy zastoupen v tak zásadních muzejních expozicích jako právě Funke. Jeho snímky se nacházejí třeba ve sbírkách pařížského Centre Pompidou nebo Muzea moderního umění a Metropolitního muzea v New Yorku. Současná výstava v pražské Leica Gallery potrvá do 29. ledna.
V současnosti podle Birguse neexistuje výstava fotografie z té doby, která by Funkeho opominula. Ve světě je však známý teprve v posledních desetiletích, kdy je však podle Birguse řazen na stejně významné místo jako Man Ray nebo László Moholy-Nagy.
Dvě velká výročí
Birgus dále připomněl, že na letošní rok připadlo 120. výročí dvou velkých českých fotografů, vedle Funkeho také Josefa Sudka. „Oba byli z Kolína, oba se přátelili, měli ale nestejné osudy, Funke zemřel v necelých 50 letech jako nepřímá oběť bombardování Prahy, Sudek v té době teprve začíná se svými nejvýraznějšími styly a dožil se osmdesátky,“ uvedl.
„Je trochu ostuda, že velké české galerie opomněly tato výročí,“ podotkl Birgus. Výstava v galerii Leica je z velké části složená z originálů, které patří do sbírky Funkeho dcery Miloslavy Rupešové.
Jaromír Funke se začal intenzivně věnovat fotografii na počátku dvacátých let. Zpočátku se zaměřoval na záběry Kolína, na romantické krajiny a městská zákoutí. Brzy začal vytvářet avantgardní díla, především zátiší ovlivněná kubismem a abstrakcí. Avantgardní tendence se uplatňovaly i v jeho detailech industriálních objektů, aktech, fotografiích architektury, portrétech a dokumentárních záběrech se sociální tématikou.
