Americkému režiséru Martinu Scorsesemu se podařilo dokončit dlouho připravovaný film The Irishman. Scorsese se s ním vrací do prostředí mafiánských intrik a zločinů. Snímek navíc představuje už devátou spolupráci režiséra s Robertem De Nirem, naposledy to ovšem bylo už před více než dvaceti lety na jiném krimi filmu – Casino.
Filmová upoutávka týdne: Scorsese se vrací k mafiánům. Robert De Niro tak omládnul o desítky let
Příběh filmu The Irishman se zakládá na skutečných událostech a točí se kolem Franka Sheerana v podání De Nira. Veterán druhé světové války je už starý muž, vzpomíná ale na svůj život, který byl krvavý i po válce. Vytvořil si totiž vazbu na mafii. Ta ho dostala i do odborů, jimž šéfoval Jimmy Hoffa, kterému pak pomáhal se špinavou prací. Zásadním momentem bylo, když Hoffa v roce 1975 záhadně zmizel a už ho nikdo nikdy nenašel, a Frank Sheeran si připomíná, jakou v tom hrál roli.
Al Pacino jako Jimmy Hoffa a Robert De Niro jako Frank Sheeran
The Irishman má ambici postavit se po bok vrcholných děl Martina Scorseseho zaměřených na svět zločinu, jako jsou Mafiáni, Casino nebo Skrytá identita, která mu vynesla zatím jediné oscarové ocenění. Scorseseho filmografie je ale košatější.
V sedmdesátých letech patřil ke skupině autorů, která proměnila pravidla toho, jak se filmy dělají a jak vypadají. Průlomem pro něj byly Špinavé ulice z roku 1973, které představovaly první z příležitostí, při níž režíroval Roberta De Nira. Talent Scorsese potvrdil i dalším kultovním snímkem Taxikář nebo Zuřícím býkem, černobílým filmem z boxerského prostředí, který mu vynesl první oscarovou nominaci.
Al Pacino, Martin Scorsese a Robert De Niro na slavnostním uvedení filmu The Irishman
Tvorba Scorseseho má ale i duchovní rovinu. Dal to najevo například v roce 1988, kdy nabídl jiný pohled na biblické události v Posledním pokušení Krista, v dramatu Kundun z roku 1997 se věnoval osobě dalajlamy a na japonské pouti doprovázel dva jezuitské mnichy ve filmu Mlčení.
Zkoumání nových možností filmu
I když letos režisér oslaví 77. narozeniny, energie a zájem zkoušet nové věci z jeho děl nemizí. Důkazem je třeba nedávný Hugo a jeho velký objev, zřejmě jediný režisérův snímek vhodný pro děti. Hodně při něm využil digitální triky a šlo o jeden z nemnoha případů efektivního využití 3D. Ostatně i The Irishman, přestože vyznívá jako typ tradiční látky, které se Scorsese věnoval už mnohokrát, má výjimečný technologický aspekt.
Joe Pesci a Robert De Niro ve filmu The Irishman
Jelikož film pokrývá dlouhý časový úsek, až od druhé světové války, vzbuzuje velká očekávání ohledně toho, jak se mu povede zapracovat digitální omlazovací technologii. Díky té nemusel postavu Franka Sheerana v jeho dvaceti čtyřech letech hrát mladší dvojník Roberta De Nira, ale sám De Niro. Podobně se „omlazovací kúry“ dočkali v různých scénách i další známí herci jako Al Pacino nebo Joe Pesci.
Už před samotným natáčením kvůli tomu udělali tvůrci zkoušku. V roce 2015 Scorsese a De Niro znovu vytvořili jednu scénu z filmu Mafiáni, který měl premiéru v roce 1990, aby si ověřili, že jsou technologie na takové výši, aby omlazení působilo věrohodně a nevyrušovalo ze sledování příběhu.
Film The Irishman kvůli tomu ale nebyl také úplně levný a měl problém sehnat finance. Poté, co nedokázali tvůrci získat nebo udržet žádného z tradičních distributorů, se do věci vložila streamovací společnost Netflix a dílo získala pro sebe. Na jedné straně tak jde o zatím nejdražší projekt této společnosti, oficiální rozpočet nakonec činí 159 milionů dolarů, ovšem podobně jako loňská Roma Alfonse Cuaróna jde o prestižní záležitost, která Netflixu zvedá renomé.
Fanoušci Martina Scorseseho se ale musí smířit s tím, že pokud nechytnou některou z mála projekcí po světě, uvidí jeho novou fresku (která má nakonec 209 minut) jenom on-line.
