Film Norské dřevo je ilustrací ke knize

Praha - Murakamiho román Norské dřevo je četbou téměř povinnou, v Česku se prodalo od roku 2002 přes 40 tisíc výtisků, což není vůbec malé číslo. V době studentských bouří na konci 60. let se odehrává jedna ryze soukromá. Toruovi, Naoko a Midori je dvacet a potýkají se s láskou, životem i smrtí a bolestnými proměnami sebe samých. Japonský spisovatel se dlouho bránil převedení svého bestselleru na filmové plátno, nakonec ale svolil. Snímek vietnamsko-francouzského režiséra Tran Anh Hunga se znalostí knihy počítá a klade důraz především na vizuální složku vyprávění.

Murakami je oblíbený pro svou sdílnost a jeho knihy jsou součástí obecně srozumitelné popkultury. Film natočený podle jeho nejznámějšího díla ale naopak cílí na diváky artových kin. „Jsem rád, že snímek je pojatý umělecky, jinak, než jak by k němu přistoupili Američané. Ti by z toho udělali nějakou velkou lovestory,“ domnívá se spisovatel, překladatel a novinář Ivan Adamovič. Dodává ale: „Na druhou stranu, Murakami je vlastně pop spisovatel, taky to není žádný hoch umělec, aby nutně vyžadoval speciální umělecký přístup.“

Kdo nečetl, uvidí?

Na Hungově pojetí Adamovič oceňuje především obrazovou složku, práci s barevností, která příběh, známý z knihy, spíše doplňuje, než rozvíjí. „Připadá mi ale, že režisér tvoří artový film tak trochu chtěně a schématicky. Pravidelně se střídá dialog s tklivým záběrem do přírody, s širokým plátnem, kde se ztrácí lidské postavy, a to mi přijde až mechanické a lehce nudné,“ přiznává Adamovič.

Hungovi se bohužel zdaleka nepodařilo vyvolat filmem v divákovi stejné nebo aspoň podobné emoce jako Murakamimu ve čtenářích. Ti, kteří Norské dřevo nečetli, navíc nutně musí zápasit s pochopením příběhu i postav. Zachytí možná komplikovanost vztahu Torua a Naoko, poznamenaného smrtí jejich společného přítele, obtížněji už pochopí pragmatismus Toruova přítele Nagasawy, natož jednání Naočiny spolupacientky Reiko, jejíž příběh je okleštěný na minimum.

Ztraceno v překladu

„Mám z filmu pocity mírně rozpačitý, protože na mě působí jako jedna přeestetizovaná, velká spekulace,“ okomentoval snímek filmový kritik Jan Jaroš, jenž patří k nečtenářům Murakamiho románu a adaptace literární předlohy ho prý ani nijak nepřesvědčila, že by si měl knihu koupit. Chtěnost a spekulativnost mu vadí mimo jiné v rozporu, který literární Norské dřevo ukázalo nenásilně – mezi otevřeností při svěřování s tužbami, i sexuálními, a japonskou uzavřeností, lépe řečeno pocitem nepatřičnosti projevovat své city.

Pohled cizince, kterým Tran Anh Hung je, na něco tak niterně japonského, se podle Jaroše příliš nezdařil. I přesto, že Murakami vietnamsko-francouzkému režisérovi pomáhal při tvorbě scénáře k filmu, který Hung chtěl natočit v japonštině s japonskými herci, protože Japonsko k příběhu podle něho neodmyslitelně patří. Navzdory tomu, že v řeči Murakamových hrdinů neumí ani slovo. Jen pro zajímavost: komunikace při natáčení nebyla nijak jednoduchá, vše se prý překládalo nejprve z japonštiny do angličtiny a poté do francouzštiny.

Film by neměl být ilustrací, Hungův snímek ale je

Přechozí Hungovy snímky, natočené v podobné poetice jako Norské dřevo, připadaly Jarošovi mnohem životnější. „Zejména ve Vůni zelené papáje (Zlatá kamera za nejlepší debut z Cannes a nominace na Oscara) se mu podařilo vystihnout životní skutečnost, přiblížit mentalitu postav, ukázat docela věrohodně prostředí,“ podotýká kritik. Právě věrohodnost a především vtažení do příběhů a vyvolání emocí v Hungově adaptaci Murakamiho knihy ovšem postrádá.

„Citům jednotlivých hrdinů jsem nebyl schopen uvěřit. Film se se mnou míjel. Obrázky, kterými jsem byl oslovován, a přitom mě neoslovovaly, vnímán jako jednu nekonečnou ilustraci k románu,“ říká Jaroš a uzavírá: „Filmová verze jakéhokoli díla by ale neměla ilustrovat, měla by se pokusit to, co spisovatel navodí slovy, navodit audiovizuálními prostředky.“

V předpremiéře bylo Norské dřevo uvedeno v Česku na lednovém festivalu japonských filmů v pražském kině Světozor. Do kin vstupuje 10. února. V hlavních rolích: Kenichi Matsuyama, Rinko Kikuchi. Skladba Beatles Norské dřevo, podle níž jsou kniha i film pojmenovány a která evokuje atmosféru 60. let, v nichž se příběh odehrává, ve snímku sice zazní, dominantní zvukový doprovod ale tvoří hudba složená Jonnym Greenwoodem z britské kapely Radiohead.

Všech Murakamiho knih se v Česku dohromady prodalo zhruba 170 tisíc výtisků. Vedle Norského dřeva měla velký úspěch také Kafka na pobřeží, jistě nejen proto, že spisovatel v roce 2006 převzal v Praze za svou tvorbu Cenu Franze Kafky. Odeon nyní pracuje na vydání nové  knihy, třísvazkového díla nazvaného 1Q84.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Návrat vnuka. Americký umělec oživuje českou rodinnou historii

Jeho předci uprchli do Spojených států, když museli za druhé světové války čelit nacistické perzekuci. Teď se americký grafik a výtvarník Noah Breuer do Česka vydává na návštěvu a při své tvorbě vychází právě z rodinné historie. „Tohle je vlastně návrat jejich vnuka s uměleckými díly, která odkazují k Česku a k Vídni,“ podotkl umělec v Událostech, komentářích.
před 1 hhodinou

Režisér seriálu Bylo nás pět Karel Smyczek dostane Českého lva za přínos ve filmu

Českého lva za mimořádný přínos kinematografii dostanou dvě osobnosti. In memoriam dirigent Mario Klemens: pod jeho taktovkou byla nahrána hudba k více než sto padesáti filmům a seriálům. Druhou oceněnou osobností je režisér a herec Karel Smyczek. Ceny bude Česká filmová akademie předávat začátkem března.
před 14 hhodinami

Sněmovna schválila zřízení dětského ombudsmana

Poslanci podpořili zřízení dětského ombudsmana. Od července má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Sněmovna schválila i novelu zákona, která má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo Unii. První čtení novely mysliveckého zákona sněmovna ve středu nedokončila.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Muzea a galerie v Česku mají bohatší sbírky. I díky dotacím

Tuzemská muzea a galerie získaly v loňském roce do svých sbírek několik významných kulturních děl. Patří mezi ně třeba obraz od Jana Zrzavého, grafiky od Toyen nebo skleněné negativy s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Výkup desítek mimořádně hodnotných předmětů podpořilo dotací ministerstvo kultury. Jen Masarykovo muzeum v Hodoníně si do sbírek pořídilo 189 negativů z let 1918 až 1937. Za kolekci zaplatilo zhruba 280 tisíc korun, ze státních peněz šlo sedmdesát procent této částky.
20. 1. 2025

Novým rektorem AVU chtějí být tři kandidáti

O post rektora Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze se ucházejí tři kandidáti. Splnili podmínky, které stanovil Akademický senát AVU. Uchazeči Tomáš Pospiszyl a Dušan Zahoranský na AVU už nyní působí, Marek Pokorný je externista. Senát AVU zvolí nového rektora 5. března. Předchozí rektorka Maria Topolčanská rezignovala loni v říjnu. AVU od té doby vede v zastoupení nová prorektorka pro studijní záležitosti Šárka Krtková, kterou do funkce jmenovala Topolčanská.
20. 1. 2025

Nový ředitel Studia Ypsilon plánuje zrušit stávající podobu souboru

Ředitelem Studia Ypsilon bude od 1. března děkan Divadelní fakulty AMU (DAMU) v Praze František Tománek, jehož koncepce počítá se zrušením stávající podoby souboru. Výsledky výběrového řízení v pondělí schválili radní hlavního města, jehož příspěvkovou organizací divadlo je. Tománek plánuje divadlo transformovat na výukové a umělecké pracoviště Divadelní fakulty AMU. To podle serveru iRozhlas.cz kritizují členové souboru, divadlo situaci odmítlo komentovat.
20. 1. 2025Aktualizováno20. 1. 2025

Putina ve filmu hraje umělá inteligence i Jude Law

V lednu se shodou okolností dostalo pozornosti dvěma novým hraným filmům o Vladimiru Putinovi. Oba sledují jeho cestu k moci, každý ale jiným způsobem. V Polsku měl premiéru snímek s jednoduchým názvem Putin, který příběh ruského vůdce vypráví stylizovanou satirou i pomocí AI. Ve francouzské produkci se zase chystá politický thriller Mág z Kremlu, v němž byl pro roli Putina potvrzen Jude Law.
17. 1. 2025

Na Berlinale budou soutěžit dva české animované filmy

Česká kinematografie bude mít na letošním festivalu Berlinale zastoupení díky dvěma animovaným filmům. Světovou premiéru čekají loutkové Pohádky po babičce, natočené podle knihy Arntošta Goldflama čtyřmi režiséry. Do soutěže krátkometrážních snímků se po deseti letech od poslední české účasti dostal Kámen osudu od studentky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM) Julie Černé.
17. 1. 2025
Načítání...