Febio: svědectví o české polistopadové společnosti

Praha - Dokumenty z produkce společnosti Febio patřily během uplynulých dvou dekád k tomu nejlepšímu, co vysílaní českých televizí nabídlo. Osud studia, které založil 10. prosince 1991 režisér slovenského původu Fero Fenič, ale zůstává po dvaceti letech nejistý. Majitel „Feničova biografu“ totiž letos v létě oznámil jeho konec a prozatím názor nezměnil.

Febio dokumenty v současnosti podávají jedinečné svědectví o české společnosti po listopadu 1989. Začátky této filmové a televizní společnosti přitom byly skromné. „Febio původně vzniklo jako základna pro mou vlastní práci, abych si udržel nezávislost,“ vzpomínal na nejisté období počátku 90. let Fenič, který se v té době vrátil k filmu po pětileté, trochu nucené pauze. „Do dokumentární tvorby jsem šel i kvůli pocitu, že dokumenty jsou více ohrožené než hrané filmy. Zpočátku mě varovali, že finančně nepřežiji,“ popsal také počátky studia, které točilo nejen pro Českou televizi.

Prvním filmem, který Febio vyrobilo, byl dokument režírovaný jeho zakladatelem. Na obrazovce se premiérový díl cyklu Oko nazvaný Odsud-potiaľ objevil 4. dubna 1992, a předznamenal tak jednu z nejdelších dokumentárních sérií nejen České televize. Do roku 2000 vzniklo dalších 130 dílů Oka, v nichž dostali různí režiséři příležitost zaznamenat dramatické proměny české společnosti po pádu komunistického režimu.

Česká soda
Zdroj: ČT24/Oficiální web Fero Fenič

Nejvýraznějším dokumentárním cyklem první půle 90. let se ale stal GEN, jenž zprvu nesl titul Galerie elity národa. Název ale vyvolal velké protesty, nejen televizní radě se nelíbilo slovo elita, a tak nakonec Fenič po čtvrt roce přišel s neutrálnější zkratkou. Cyklus zahájil v lednu 1993 portrét Václava Klause, který natočil Juraj Jakubisko. Na dalších dílech se pak podílely takové režisérské veličiny jako Olga Sommerová, Věra Chytilová, Jaromil Jireš, Karel Smyczek či Jan Špáta.

S Febiem spojili svá jména ti nejlepší tvůrci v české kinematografii

Hned na začátku tak začala tradice, podle níž pro Febio točili ti nejlepší tvůrci působící v české kinematografii, a právě výběru režisérů vděčilo studio do značné míry za své úspěchy. Fero Fenič sám pak ustoupil do pozadí a dokumentům se věnoval spíš jako producent. „Vybudoval jsem svobodný prostor jiným a sám jsem se stal službou pro tento prostor. Vědomí, že mohu ovlivnit spoustu dobrého, mi kompenzuje to, o co přicházím jako filmař,“ komentoval to smířeně sám.

Plakát Febiofestu 2011
Zdroj: ČT24/Febiofest

Na režii Fenič úplně nerezignoval, je podepsán pod patnácti snímky, což je ale jen o něco více než procento všech filmů, které ve Febiu během uplynulých dvou desítek let vznikly. Nejvíce pořadů, ať už to byl GEN (původní sérii z let 1993 a 1994 doplnila na přelomu tisíciletí druhá), jeho následník Genus, cyklus Jak se žije… nebo satirická legenda Česká soda, sice Fenič dodal veřejnoprávní televizi, dokumenty Febia ale nechyběly ani na komerční obrazovce. Před čtyřmi lety dokonce Febio chystalo vlastní televizi, nakonec ale projekt padl. Zatím poslední cyklus, České milování, pak letos natočilo pro televizi Barrandov. Feničova společnost také od roku 1993 pořádá filmovou přehlídku Febiofest.

Logo
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 13 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
včera v 17:09

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
včera v 13:00

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...