V pražské Trafo Gallery vystavuje svou nejnovější tvorbu výtvarník Robert Šalanda. Výstavu nazval Extrémní realismus a ve svých kolážích z papíru, obrazech s jednoduchými symboly i v trojrozměrných objektech se tak trochu přiznává ke škodolibosti.
Na jednom z obrazů pracuje Šalanda například s motivem klíčové dírky, která pro něj symbolizuje polopravdu. Tomu, kdo se skrz ni dívá, totiž odhaluje jen část skryté skutečnosti. „Docela škodolibě se mi líbí pracovat s neustálou lidskou touhou hledat si na všechno odpovědi, jenže ono to často nejde,“ vysvětluje. Podobné sdělení nese i název celé výstavy: Extrémní realismus.
„To spojení je vlastně nesmysl, protože realismus je jen jeden, nemůže být extrémní,“ domnívá se.
Své obrazy v Trafo Gallery pověsil Šalanda tradičně na stěnu, u některých ale část motivů přesahuje plátno. Trojrozměrné obrazy pak o zeď jen tak opřel.
Kompozice si zkouší nejprve v digitální podobě, ze zbytků barevných šablon pak vytváří koláže, třeba s motivem hory, které chybí vrchol. I v ní zobrazuje lidskou snahu dohmátnout na něco, co ani nemusí existovat. Ze své hory totiž vrchol odkrojil. „Tím jsem ji vlastně znemožnil. Je to taková ironie – někam se šplhám, myslím si, že něčeho dosáhnu, ale on tam ten vrchol není,“ popisuje.
Umění jako alternativa
Obrazy maluje nejčastěji jen v základních barvách, jako je červená a modrá, aby nevzbuzovaly příliš emocí. „Líbí se mi docela formulace, že umění je alternativa, kterou používáme v momentě, kdy nejsme schopni danou věc uchopit verbálně nebo racionálně,“ říká.
Sám umění také vyučuje, třetím rokem vede ateliér malířství na pražské AVU. Častěji než o samotných obrazech se studenty diskutuje o námětech a formě jejich zpracování. Ne všechny nápady je totiž podle něj možné na plátno přenést. Ty, které přenesl, vystavuje v Trafo Gallery do 24. února.
