Každá nová výstava Evžena Šimery, konceptuálního umělce a tak trochu výzkumníka, přináší zcela odlišný zážitek a novou, nečekanou zprávu. V podstatě jde o nekonečný pohled na stále hledajícího a experimentujícího tvůrce, který ze zásady nebuduje svůj vlastní, identifikující a komerčně i pocitově ubezpečující rozpoznatelný rukopis.
Jeho rukopisem je naopak hledání, zkoumání, překračování sebe sama, vlastně dokonce překračování do nynějška známého a poznaného. Estetické působení se vynořuje jako druhotný produkt, neskonale dominantnější je využití nových postupů, materiálů, pohledů. Obecenstvo je vždy znovu překvapováno, očekává zcela nové rozptýlení a prakticky vždy je patřičně uspokojeno.
Jedna z posledních výstav, kterou GHMP pořádá ve druhém patře Staroměstské radnice před přestěhováním do postupně upravovaných prostor dnes ošklivě zdevastovaného Clam-Gallasova paláce v Karlově ulici, je náležitě vypravena a stala se výjimečně emotivně působícím produktem. Ve vstupním patře Šimera zinscenoval přitažlivý a navíc elegantní intimní prostor (dokonalá grafická úprava Petra Bosáka a Roberta Jansy) představující pouze omezené množství exponátů. Druhé výstavní podlaží nabízí nejen záznam nových tvůrčích procesů a postupů, ale také doprovodnou zvukovou koláž, vázanou k postupnému rozpadu a tání použitého suchého ledu.
Duch látky představuje novou definici rámu obrazu, využívá nezvyklé chemické procesy, nerozpakuje se zapojit fotografii, nechává nahlédnout do badatelské autorské dílny a mapuje probíhající procesy. Posouvá čas, zamýšlí se nad pomíjivostí věcí a dějů. Zcela nová estetika výsledného produktu, nebo chcete-li výsledných produktů, harmonuje, zaujme a určitě také překvapí. Jak tvrdím v úvodu, nový Śimera potvrzuje své hledačství, činí tak soustředěně s nezbytným vnitřním (nikoliv však laciným) humorem a poctivostí.
Galerie hlavního města Prahy ve chvíli, kdy prochází vnitřním přerodem po změně vedení, zpřístupnila takřka současně hned tři velmi zajímavé, i když v řadě možných náhledů a hodnocení i diskutabilní, dlouho připravované výstavy. Vedle velké fotografické přehlídky v Městské knihovně a jako vždy provokující expozice Jiřího Davida v Clam-Gallasově paláci je tato Šimerova lahůdka nejvyzrálejším článkem celého zmiňovaného tria. Současně ji lze označit za doposud nejpůsobivější Šimerovo dílo, logicky korunující mnohaleté autorovo směřování.
Evžen Šimera / Duch látky- Staroměstská radnice, 2.patro, otevřeno úterý – neděle 10:00 – 18:00. Výstava potrvá do 7.7.2013.
