Evropské filmové ceny vyhrál Chlast dánského režiséra Thomase Vinterberga

Hlavní cenu letošních Evropských filmových cen si odnesl snímek Chlast dánského režiséra Thomase Vinterberga. Ten získal ocenění i za režii. Slavnostní ceremoniál se kvůli pandemii covidu-19 poprvé konal on-line.

Vinterbergův film Chlast uspěl i v kategorii nejlepší scénář a nejlepší herec, kde si cenu odnesl dánský herec Mads Mikkelsen.

„Moje dcera během natáčení tohoto filmu zemřela. Milovala ho a měla v něm být. Jedinou věcí, která dávala smysl, bylo pokračovat a udělat to pro ni. Vaše hlasy a cena je uctěním její památky. Děkuji vám z celého srdce,“ pronesl Vinterberg.

Mikelsen za výkon ve filmu, který se dostal i do oficiálního výběru na festivalu v Cannes, už letos získal cenu na filmovém festivalu v San Sebastiánu. Snímek se zabývá teorií a následným experimentem, že se rodíme s malým množstvím alkoholu v krvi a že mírná podnapilost může otevřít mysl a podpořit kreativitu.

Mezi herečkami členy akademie nejvíce zaujala Paula Beerová, protagonistka německo-francouzského romantického dramatu Undine. Cenu Fipresci za objev roku získal Carlo Sironi, režisér italsko-polského snímku Sole.

Evropské filmové ceny, které se dříve jmenovaly Felix, udílí Evropská filmová akademie (EFA). O vítězích rozhoduje na 3800 členů EFA. Její novou prezidentkou byla tento týden zvolena Agnieszka Hollandová, která ve funkci vystřídá režiséra Wima Wenderse, prezidenta EFA od roku 1996.

Česká kinematografie zatím v hlavní kategorii těchto cen nebodovala. Letos se o ocenění pro nejlepší film ucházelo Nabarvené ptáče režiséra Václava Marhoula. V kategorii nejlepší režie byla nominována Agnieszka Hollandová za snímek Šarlatán o léčiteli Janu Mikoláškovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...