Egypťané Roubíkovi rozumí

Praha - Retrospektivní výstava architekta Martina Roubíka (1949 až 2008) začne ve středu v Muzeu Núbie v egyptském Asuánu. Roubíka s Egyptem pojilo několik projektů. Nejprve to byla nová Alexandrijská knihovna, jíž se proslavil norský ateliér Snohetta. Na počátku tisíciletí pak práce na úspěšném soutěžním projektu Velkého egyptského muzea a návrhu budovy Egyptské obchodní komory. Posledním projektem Martina Roubíka v severoafrické zemi bylo architektonické řešení výstavy Záchrana núbijských památek, instalované v Muzeu Núbie od listopadu 2007, na níž architekt spolupracoval s Českým egyptologickým ústavem FF UK.

Roubíkova výstava měla premiéru loni v pražské Galerii Jaroslava Fragnera, na její repríze se podílí právě egyptologický ústav a české velvyslanectví v Egyptě. Výstava nepředstavuje pouze Roubíkovu architektonickou práci, ale také jeho osobnost a celý jeho životní příběh, který se z poloviny odehrál v cizině. Architektonické projekty se prolínají s osobní rovinou, se vzpomínkami samotného architekta, a také jeho kolegů a blízkých.

Roubík byl znám svým výrazným a nekompromisním veřejným vystupováním; expozice zaznamenává i výběr z jeho myšlenek a názorů. Krátce před svou smrtí například výrazně kritizoval soutěž na návrh nové budovy Národní knihovny.

Martin Roubík

se narodil v Praze, kde od roku 1968 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Po několika letech byl z politických důvodů zatčen, ze školy vyloučen a souzen. Poté emigroval do Norska, studoval na škole architektury v Oslu a také na Yokohama Design Research Institute. Po absolutoriu nastoupil v Oslu do ateliéru Lund + Slaatto Arkitekter, v roce 1987 spoluzakládal nadaci pro architekturu ROM, zabývající se propagací architektury, kterou také několik let řídil. Stejná skupina stojí za vznikem ateliéru Snohetta, kde český architekt deset let figuroval jako partner.

Se Snohettou Roubík překvapivě ve veliké konkurenci zvítězil v soutěži na Alexandrijskou knihovnu. „Do soutěže přišlo přes 600 návrhů, náš tým byl tehdy velmi mladý, vedoucímu bylo 28 let, mě o sedm let více. Práce na knihovně byla průlomem naší kanceláře do světa,“ řekl Roubík při otevření knihovny v roce 2002.

V roce 1999 se natrvalo vrátil do Prahy, kde provozoval architektonickou praxi s Reginou Loukotovou. Tým pod jejich vedením získal v roce 2003 čestné uznání ve finále mezinárodní soutěže na stavbu Velkého egyptského muzea. Působil i jako pedagog - vedl ateliér na pražské Fakultě architektury ČVUT. V uskutečnění Roubíkova záměru založit v Praze soukromou vysokou školu architektury se v současnosti stále pokračuje.

  • Alexandrijská knihovna v Egyptě byla otevřena v roce 2002 (atelier Snøhetta) zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1150/114954.jpg
  • Norská národní opera a balet v Oslu zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1169/116827.jpg
  • Egyptská obchodní komora podle projektu ateliéru Snøhetta zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1169/116822.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 1 hhodinou

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 15 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 19 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...