East Doc Platform: Protialkoholní léčba pro Zemana a dokumenty pro všechny

Jaké dokumenty v regionu střední a východní Evropy se připravují? Co se lze v dokumentární tvorbě přiučit od odborníků a tvůrců? 400 hostů a 250 připravovaných snímků ve fázi vývoje, výroby či postprodukce pomůže přiblížit současnost dokumentárního filmu. Pátý ročník East Doc Platform se koná od 7. do 13. března v Praze.

V projektu jsou zastoupeni i čeští tvůrci. Pět připravovaných českých dokumentů se představí 11. března v Institutu Cervantes, který je hlavním dějištěm East Doc Platform. Například dokumentarista Lukáš Kokeš ve snímku Nic jako dřív chce proniknout do světa současných teenagerů, slovenský režisér Robert Kirchhoff se pokouší o komplexní pohled na téma rasového pronásledování Romů v evropských zemích a Miroslav Janek točí Normální autistický film.

(Ne)mocný prezident

Jedním z více než dvou stovek chystaných snímků je také dokument Jana Látala. Jeho (Ne)mocný prezident vychází ze zkušenosti, že stane-li se alkoholikem člen rodiny, trpí jeho nejbližší okolí, v případě prezidenta dopady závislosti pocítí celá společnost.

„To, že tato nemoc postihla zrovna hlavu státu, je příležitost, jak téma otevřít i pro dalších 700 tisíc Čechů, kteří mají s alkoholem problém,“ domnívá se Látal. O věcech chce mluvit bez ironie a sarkasmu. „Vyznění filmu musí být pozitivní, neodsuzující. Nahlížející příběh nás všech, skrze odraz hlavy státu. Miloš Zeman je člověk s obrovským potenciálem, bohužel neproměněným. Cílem je změnit optiku vnímání jeho činů a vyzvat ho k odvážnému kroku jít na protialkoholní léčbu,“ říká.

Nahrávám video
Reportáž: Začíná East Doc Platform
Zdroj: ČT24

Veřejná prezentace připravovaných celovečerních dokumentů ze střední a východní Evropy je plánována na 12. března v prostorách Divadla Komedie. Oceněny zde také budou ty nejlepší projekty East Doc Platform.

Dokumenty v přednáškách i na netradičních místech

Veřejnosti je přístupný také otevřený program East Doc Platform s řadou přednášek zahraničních hostů. Například švédský tvůrce Fredrik Gertten a britská producentka a režisérka Sarah Mossesová promluví o sociálních kampaních, německý mediální konzultant Wolfgang Gumpelmaier se podělí o zkušenosti z crowdfundingu a odborník na interaktivní projekty Alexandre Brachet seznámí zájemce se způsoby, jakými se na webu zaznamenává a sleduje vše, co jeho návštěvníci dělají.

Součástí East Doc Platform, organizované Institutem dokumentárního filmu, je také druhý ročník projektu KineDok. Díky němu mají lidé možnost zhlédnout autorské dokumenty na netradičních místech. Koná se v sedmi zemích a spojen je také s konferencí zaměřenou na inovativní formy distribuce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
07:13Aktualizovánopřed 24 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...