Dvě děti utíkají Přes hranici nepřátelským světem. I díky českým animátorům

1 minuta
Trailer: Přes hranici
Zdroj: ČT24

Do tuzemských kin vstupuje první celovečerní film natočený technikou malby na sklo. Drama Přes hranici zpracovává aktuální téma migrace a exilu, které má kořeny v rodinné historii autorky, francouzské režisérky a výtvarnice Florence Miailheové. Snímek vznikal s přispěním českých animátorů.

Hrdinové animované filmu, sourozenci Kyona a Adriel, utíkají před pronásledováním z blíže neurčené východoevropské země. Na útěku musí čelit represím, které evokují totalitní režimy minulého století. Dojem neurčitého časového zařazení je záměrem. „Chtěli jsme vyprávět příběh, který by zachycoval zároveň začátek dvacátého století a zároveň ho dal do určitého vztahu se začátkem jednadvacátého století,“ vysvětluje režisérka.

Sourozenci tak sice na začátku odcházejí z vesnice, která by mohla být vsí na Ukrajině v dobách rané industrializace, postupně ale snímek náznaky skutečných lokalit a doby opouští ve prospěch fantazijního světa. Podle slov producenta Martina Vandase časová a geografická neurčitost umožňuje chápat film jako příběh celé Evropy.

Nabízející se propojení s migrační krizí posledních let není ale podle něho tak docela přesné. „Snímek jsme začali připravovat v roce 2012, kdy migrace nebyla tak aktuální téma jako teď. Může to být i pro někoho zavádějící, že si myslí, že reagujeme na aktuální věc, ale ta inspirace má svoje historické kořeny,“ podotýká.

Utekla s deseti dětmi před pogromem

Autorčina rodina totiž pochází z oblasti židovských osad na území tehdejšího Ruského impéria. „Velmi volně jsem se inspirovala příběhem své prababičky, která skutečně utekla z Oděsy v době antisemitských pogromů. Absolvovala velkou cestu přes celou Evropu až do Francie, s sebou měla deset dětí,“ potvrzuje Florence Miailheová.

3 minuty
Režisérka Florence Miailheová o filmu
Zdroj: ČT24

Dodává, že celkový příběh je ale vymyšlený, s pomocí scenáristky Marie Desplechinové. Režisérka do filmu podle svých slov včlenila varování, že lidské společenství se sice zdokonaluje, přesto v lidech zůstává jistá primitivnost. Úzkosti a strach z odlišnosti se tak mohou zvrátit až do xenofobie či antisemitismu.

Hrdinové filmu o nelehké cestě jsou ještě děti – a jejich vrstevníci by mohli zasednout i v publiku. „Nezastíráme, že ten příběh je drama, že se tam jedná o vážné věci, někdy i říkané velmi drsně, ale myslím si, že děti v deseti jedenácti letech jsou schopné takový příběh přijímat a rozumět mu,“ předpokládá Martin Vandas.

Malované na skle

Snímek Přes hranici je pro pětašedesátiletou režisérku celovečerním debutem. Vyprávění se rozhodla zprostředkovat ne úplně obvyklou malbou na sklo. „Tato výtvarná technika mi umožnila zasadit příběh do jakési bezčasovosti. Protože to malování je v určitém smyslu abstraktní, namalujete zbraň, ale není to přímo kalašnikov, který by film zasazoval do konkrétního období. Dává vám možnost metaforického vyjádření. Možnost vyprávět naléhavěji,“ upozorňuje.

Film vznikal z velké části i pod rukama českých animátorek. Jednou z nich byla Lucie Sunková. „Všechno se maluje ručně a olejovými malbami, protože ty pomalu zasychají. Opravdu okýnko za okýnkem namaluje, pak zase část umaže a opět namaluje. V tom je to pracné, že člověk nemá žádnou přípravu, pracuje se přímo pod kamerou. Je to originální technika, nedá se vracet, nedá se opravovat, ale zároveň v tom je to kouzlo,“ přibližuje svou práci.

Novinku Přes hranici promítl tuzemským divákům letos už festival ve Zlíně, na programu ji má i aktuální Festival francouzského filmu. Do běžné kinodistribuce se dostane 25. listopadu s dabingem Taťjany Medvecké, Zlaty Adamovské či Richarda Krajča.

11 minut
Rozhovor s Lucií Sunkovou a Martinem Vandasem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 14 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 17 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...