Duše jako kreveta. Surrealistický boj za práva žen

V rámci Festivalu Nultý bod, platformy pro taneční a fyzické divadlo, která se letos koná již sedmým rokem, uvedla včera skupina Spitfire Company v Divadle v Celetné inscenaci Krevety à la Indigo. V centru zájmu tvůrců této tanečně-divadelní produkce byla tentokrát žena, a jeviště od počátku opanují hned čtyři. Předobrazem hlavních postav Deren, Lee, Toy a Joyce (Miřenka Čechová, Jindřiška Křivánková, Tereza Havlíčková a Sonia Ferienčíková) byly totiž čtyři slavné surrealistické umělkyně. Představení je barevnou sondou do duší těchto avantgardních femmes fatales. A před očima diváků se pomalu skládá fantaskní propletenec osudových momentů jejich životů.

Ocitáme se ve večerním podniku, jakémsi luxusním kabaretu či restauraci, kde hraje živá hudba a kde se především servírují krevety. Celou hrou provází jediný muž, číšník Robert Janč. Příjemná je hudební složka, vokály Cécile da Costy doprovází živě akordeon Matthieua Gautrona a samplování Matouše Hekely.

Všudypřítomné krevety ve hře fungují coby metafora ženské duše, pod jejíž tvrdou skořápkou se toho skrývá hodně. Pamatujete si, jak se tahle mořská pochoutka připravuje? Ještě živá kreveta se usmrtí ponořením do vroucí vody hlavičkou napřed. Pak ji ten skon prý tolik nebolí. A navíc se stejně říká, že to jsou hloupá zvířata, tak jakápak lítost. A právě jako takové nebohé krevety si často připadají i ženy na scéně. Svázané sociálními konvencemi vedou předem prohranou bitvu, protože právě teď je nemilosrdný kuchař hází do bublajícího hrnce. Začíná se tudíž boj za práva krevet, rebelie proti společenským zvyklostem, normám a škatulkám, z nichž nebývá lehké se vymanit. Je-li to vlastně vůbec možné.

Noříme se do útrob ženských duší a spolu s výstředními hrdinkami skládáme dohromady jejich příběhy. Souběžně se před námi rozehrává živelné surrealistické divadlo plné dramaticky vystavěných bizarností. Na povrch vycházejí niterné stesky, nenaplněné tužby, hluboko zakořeněná traumata žen. Řeší se témata sebedůvěry, sebehodnoty a sebepřijetí i to, jak pomíjivé je lidské štěstí. Atmosféra je prodchnuta erotičnem. Lásky, chtíče a lascivity je v tomhle autentickém divadle stejně hodně jako textu a také svérázných tanečních pohybů inspirovaných argentinským tangem (choreografie Sharna Fabiano).

Nespoutaná obraznost světa, který nemá svůj vnitřní řád a přece není ani zcela chaotickým vesmírem, má svůj specifický půvab. Příval osobitých vizí neupadá ani na chvíli do stereotypu a temporytmus představení drží oči diváků na stopkách. Autorům (scénář Petr Boháč, režie Miřenka Čechová) se podařilo pospojovat desítky originálních momentů do jednoho komplexního díla. Nemají zábrany před ničím a nevadí jim občas ani ironicky shodit sami sebe. Tohle fantazií hýřící, hravé surrealistické divadlo je zkrátka velmi sympatická záležitost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 5 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 7 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 20 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 23 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...