Důmyslní archeologové našli po 400 letech ostatky Cervantese

Miguel de Cervantes y Saavedra, spisovatel ovlivňující dodnes španělskou literaturu, zemřel v roce 1616. Kde přesně jeho tělo spočinulo, se po celá staletí nevědělo. Až letos na konci ledna archeologové objevili v jednom madridském kostele rakev s inicály M. C. A nyní potvrdili - ostatky patří slavnému spisovateli.

Autor Důmyslného rytíře Dona Quijota de la Manchy strávil poslední roky života v umělecké čtvrti Madridu. Zemřel v chudobě na cukrovku ve věku 68 let. „Po analýze veškerých informaci je možné říci, že mezi úlomky se nachází ostatky Miguela Cervantese,“ potvrdil šéf vědeckého týmu Francisko Etxeberria, že po čtyři sta letech od spisovatelova úmrtí je místo jeho posledního odpočinku konečně známo.

Experti dříve uváděli, že v případě nálezu kosterních pozůstatků nebude těžké Cervantesovo tělo identifikovat. Spisovatel byl totiž těžce zraněn v bitvě u Lepanta v roce 1571 a přišel o hybnost v pravé ruce. Forenzní antropologové by ho tak mohli identifikovat podle kostních lézí na zraněné ruce.

V rakvi, uložené v kryptě klášterního kostela řádu bosých trinitářů, se nacházejí kosti dalších zhruba devíti lidí. Některé kostní fragmenty prý patří také spisovatelově ženě. Oddělení Cervantesových kostí od cizích však bude podle vědců velmi složité, protože část z nich je v příliš špatném stavu na to, aby mohla být provedena pečlivá genetická analýza.

2 minuty
Našly se ostatky Miguela de Cervantese
Zdroj: ČT24

Podle zástupce radnice budou Cervantesovy ostatky po průzkumu uloženy „se všemi poctami“ zpět na původní místo pod kostelem. Vznikne pro ně prý ale nový sarkofág. V příštím roce by hrobka měla být u příležitosti čtyřstého výročí úmrtí autora vůbec poprvé zpřístupněna veřejnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 1 mminutou

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 9 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026
Načítání...