Opava - Dům umění v Opavě připravil rozsáhlou výstavu prací světoznámého amerického krále pop-artu Andyho Warhola. Grafiky, obrazy či unikátní kolekci obalů gramofonových desek muzeu zapůjčili tři sběratelé. Kurátoři v galerii také simulují jeho slavný ateliér Factory, ve kterém si mohou návštěvníci vyzkoušet jeho oblíbenou techniku sítotisku a otisknout si na tričko nebo tašku třeba Marilyn Monroe.
Výstava se jmenuje podle jednoho z Warholových výroků - Každý může mít svých patnáct minut slávy. Jeho práce jsou rozmístěny ve všech třech patrech opavského Domu umění. Návštěvníci tam najdou notoricky známé portréty Marilyn Monroe, Mao Ce-Tunga, série Campbellovy polévky, jeho květiny a mnoho dalších věcí.
„Velmi zajímavá je kolekce obalů gramofonových desek, která začíná rokem 1949. Nechybí obaly Velvet Underground, Rolling Stones a Johna Lennona. Máme tady limitované a číslované edice talířů s motivy Andyho Warhola, kolekce granolitografií, knižní ilustrace a také plakáty ze světových výstav,“ uvedl kurátor výstavy Jan Kunze. Výstavu doplňují i málo známé práce. „Chtěli jsme, aby tady byly ty nejznámější věci, pro znalce jsme ale výstavu obohatili i o kresby a ilustrace z doby, kdy Warhol ještě vůbec nebyl slavný,“ doplnil Kunz.
Slávou byl Warhol přímo posedlý. „Byl první umělec, který přišel otevřeně s konceptem slávy a bohatství. Proto dělal sítotisky, proto pracoval s populárními ikonami,“ řekl kurátor. Patnáct minut slávy chce galerie nabídnout i návštěvníkům. V malé opavské Factory si mohou vyzkoušet techniku, která Warholovi přinesla kýžené bohatství a slávu. Přinesla mu ale také velké trauma, když ho v ateliéru v roce 1968 postřelila psychicky labilní Valerie Solans, jediná členka Společnosti pro likvidaci mužů, která hrála v jednom z jeho filmů. Zemřel ale až o 19 let později na následky běžné operace žlučníku.
Bohatý život tohoto malíře, grafika a filmaře se muzeum snaží divákům zprostředkovat také doprovodným programem. Zahrnuje například divadelní představení spojené s pop-artovou projekcí, které vychází z Warholovy knihy z roku 1975 Od A k B a zase zpět. Hostem Domu umění bude také Rudo Prekop, autor knihy Andy Warhol a Československo a spoluzakladatel a iniciátor Muzea Andyho Warhola v Medzilaborcích, odkud pocházeli jeho rodiče. Další přednášku o Warholovi a fenoménu pop-artu bude mít sociolog, fotograf a pedagog Institutu tvůrčí fotografie Jiří Siostrzonek.
Výstava začala před čtrnácti dny a za tu dobu ji už vidělo přes dva tisíce návštěvníků. Potrvá do začátku května.
Andy Warhol
Narodil se v americkém Pittsburghu 6. srpna 1928 jako Andrew Warhola. Byl třetím synem přistěhovalců z Podkarpatské Rusi - dnešní východoslovenské vesnice Miková nedaleko města Medzilaborce. Absolvoval bakalářské studium grafického designu na Carnegiho technickém institutu.
V roce 1949 odešel do New Yorku, kde zahájil úspěšnou kariéru reklamního grafika. Roku 1956 podnikl cestu po světě, odkud se vrátil s novými uměleckými ambicemi. Roku 1962 si zřídil ateliér v bývalém skladišti a začal používat techniku sítotisku. Pracoval s reklamními fotografiemi, kopiemi filmových okének a podobně. Začal tvořit Campbellovy polévkové plechovky, Heinzovy kečupové sklenice, dolarové bankovky, portréty slavných lidí. První samostatnou výstavu měl v Institutu současného umění Filadelfii roku 1965.
Proslavil se i jako jeden z nejvýznamnějších protagonistů undergroundového filmu. Seznámil se skupinou Velvet Underground a věnoval se také produkci hudby. Ze sedmdesátých let jsou známé jeho portréty Mao Ce-Tunga, cyklus Lebky, Srp a kladivo nebo série atletů. V ateliéru Factory, který byl proslulý tvůrčí atmosférou a také excesy, pracoval se skupinou pomocníků jako v manufaktuře. V osmdesátých letech mu sloužila jako předlohy slavná umělecká díla jako Poslední večeře Leonarda da Vinciho. Mezi poslední obrazové série patří portréty Lenina a Autoportréty. Patřil mezi nejslavnější tvůrce 20. století.
