Dolní oblast Vítkovice otevře unikátní populárně naučné centrum

Ostrava - Dolní oblast Vítkovice otevře za několik týdnů další atraktivní prostor. V prosklené budově postavené podle návrhu architekta Josefa Pleskota zpřístupní na ploše 14 tisíc metrů čtverečních populárně naučné centrum Svět techniky. Děti i dospělí tam najdou čtyři expozice zajímavostí z vědy, techniky a přírody.

Tvůrci Světa techniky chtějí nabídnout poznání formou hry a zábavy. Návštěvníci se tam seznámí například s fungováním města nebo lidského těla, strojem času se budou moct proletět do pravěku, dozví se, jak vzniká duha nebo bouřka, budou si moci vyzkoušet různé fyzikální pokusy a podobně.

Centrum obsáhne přírodu, vědu, civilizaci

Mnohé ze stovek exponátů si autoři projektu nechali udělat na míru, některé až v Berlíně. Nyní dokončují instalaci čtyř trvalých expozic. Největší je Svět přírody, který zabere celé patro, pak Svět civilizace, Svět vědy a objevů a Dětský svět. Pátý „svět“ bude sloužit dočasným výstavám. Dětský svět, který zabírá 900 metrů čtverečních, je určený hlavně pro děti předškolního věku od dvou do šesti let. „Děti se tam seznámí se základními činnostmi, které je obklopují. Najdou tam kuchyň, farmu, lékařskou ordinaci, autoservis nebo staveniště s jeřábem na stavění domů. Připravujeme také pohádkový les, ve kterém budou plnit různé úkoly a nakonec najdou poklad,“ líčil ředitel Světa techniky Jakub Švrček.

Nanotechnologie, živá zahrada, 3D kino

Hlavními lákadly Světa přírody bude oddíl věnovaný vesmíru a ohromná konstrukce stromu s exponáty ze světa flóry. Zahradníci tam také budují živou zahradu. „Ve Světě přírody by se návštěvníci měli seznámit s nejdůležitějšími přírodními jevy,“ shrnul Švrček. Expozice Světa civilizace se zabývá generačními a civilizačními souvislostmi a rozdíly. Pomocí webových kamer chtějí autoři rovněž zprostředkovat návštěvníkům kontakty s jinými vědeckými centry. Svět vědy a objevů přinese mimo jiné informace o nanotechnologii nebo mechatronice. Ve Světě techniky bude také 3D kino a divadlo, školy budou mít k dispozici vybavené učebny. Náklady na vybudování nového centra dosáhly téměř 660 milionů korun, většinu pokryl příspěvek Evropské unie.

Svět techniky sousedí s Malým světem techniky, který sídlí v zrekonstruované historické budově energetické ústředny U6. Expozice se věnuje technickým vynálezům od parního stroje po současnost. V bývalém průmyslovém areálu, který propojoval černouhelný důl, koksovnu a vysokopecní provoz, je rovněž otevřená aula Gong s koncertním sálem a městskou galerií PLATO. Přestavbu bývalého plynojemu rovněž navrhl architekt Josef Pleskot. Zájemcům je přístupná také vysoká pec, která je na seznamu kulturních památek. Součástí Dolní oblasti Vítkovice je areál Dolu Hlubina, který prochází přestavbou.

Velký Svět techniky se otevře 26. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 6 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 7 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánovčera v 17:11

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30
Načítání...