ROZHOVOR. V soutěži dokumentů na karlovarském festivalu promítl svou novinu jeden z nejvýraznějších východoevropských dokumentaristů – Vitalij Manskij. Ukrajinský rodák s ruským občanstvím natočil podle svých slov nejosobnější snímek. V dokumentu Příbuzní sleduje svou rodinu, kterou před dvěma lety rozdělila válka, a jejím prostřednictvím i rozpolcenost Ukrajiny. Festivalovým návštěvníkům připomněl i svůj předchozí snímek – V paprscích slunce – o potěmkinovské vesnici severokorejského režimu.
Dokumentarista Vitalij Manskij: Rusko se dopustilo strašné chyby
Rozhovor s Vitalijem Manským
O čem jsou Příbuzní?
Film, který uvádím, vypráví o mé rodině, o mých rodičích, sestrách a o mé zemi, Ukrajině, ve které jsem se narodil a ze které jsem odešel do Ruska.
Není těžké točit o vlastní rodině? Lze si zachovat odstup?
Je to velmi osobní film, možná nejosobnější z filmů, které jsem kdy v životě natočil. Na obou stranách barikád mám příbuzné, své blízké, a přesto, že můj osobní postoj je naprosto jednoznačný a otevřený, jsem proti připojení Krymu, proti účasti Ruska v Doněcku a Luhansku, nechci zkreslit myšlenky a pocity svých blízkých.
GALERIE
manskij
Jaké jsou tedy podle vás teď příbuzenské vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem?
Myslím si, že Rusko se dopustilo strašné chyby, možná dokonce trestného činu, svými kroky ve vztahu k Ukrajině. Ještě nejedno pokolení Rusů ponese odpovědnost za tisíce lidí, kteří zahynuli na Ukrajině, za válku na Ukrajině, za utrpení na obou stranách barikády. A já, jako občan Ruska, pociťuji odpovědnost za tyto věci, a v jistém smyslu je v tomto filmu i pochopení, porozumění této mé odpovědnosti, odpovědnosti každého Rusa za to, co se dnes odehrává Evropě.
Ve Varech jste připomněl i svůj oceňovaný film V paprscích slunce. Ten vznikl v Severní Koreji. Jak se vám podařilo obejít scénář, který vám dodala severokorejská strana?
Severokorejská strana udělala všechno pro to, aby vytvořila falešný obraz nejšťastnější země světa. Ale to se těžko dělá, když ve skutečnosti všechno vypadá jinak. A náš
úkol spočíval v tom, abychom kameru zapnuli dřív a vypnuli později. Takže všichni jsme mohli pozorovat, jakým způsobem se vytváří tento falešný stav štěstí. Protože štěstí v Severní Koreji vzniká pouze na příkaz. A když příkaz přestane platit, lidé se vracejí do toho stavu, který… uvidíte ve filmu.
Před třemi lety uvedl Manskij ve Varech dokument, v němž zachycoval příběhy lidí podél transsibiřského potrubí. Za Rouru získal cenu pro nejlepší dokument. Snímek V paprscích slunce pak ohodnotila porota na dokumentárním festivalu Ji.hlava. Jestli uspěje i s Příbuznými, se dozví v sobotu při vyhlašování výsledků 51. ročníku.