Dobrý večer, dobrou noc? Večerníček oslavami nikoho uspat nechce

Večerníček v kině, v divadle, na výstavě a také na cestách, a to dokonce časem, mohou potkat malí i dospělí diváci v letošním roce. Pohádky na dobrou noc slaví totiž padesát let, na obrazovkách Československé a později České televize stihly za půlstoletí uložit několik generací dětí. Při oslavách svého výročí večerníček ale nikoho uspat nechce.

Nahrávám video
UPOUTÁVKA: Večerníček slaví 50 let
Zdroj: ČT24

ČT dopřeje večerníčkovi pořádnou oslavu abrahámovin. Jedním z největších dárků bude výstava, která od 30. května do poloviny září zaplní v Praze prostory Musea Kampa a Valdštejnské jízdárny. Retrospektiva připomene jak jednotlivé pohádky, tak i nejznámější autory, animátory, dabéry a skladatele hudby. V doprovodném programu se děti mohou těšit například na skleněné bludiště Maxipsa Fíka, Rákosníčkův dětský kolotoč nebo pohádkový les.

Ještě předtím vyrazí večerníček na turné. „Své padesátiny bude slavit s dětmi z celé České republiky, za kterými bude putovat od dubna do června. Zastaví se ve většině krajských měst, jeho cesta započne v sobotu 18. dubna v libereckém multikině CineStar. Na programu bude celodenní promítání večerníčků a zábavný program plný her, to vše za účasti oblíbených pohádkových postaviček i samotného Večerníčka,“ zve na program tisková mluvčí ČT Alžběta Plívová. Kompletní program večerníčkové roadshow najdou zájemci na stránkách Večerníček na cestách.

Po práci a lásce se první květen stane letos také svátkem Večerníčku. S ním se na prvního máje potkají děti i dospělí při Dni otevřených dveří do televize v Praze, Brně i Ostravě - ale především se v tento den se spustí na webu Časolet. Stroj na cestování časem vezme pasažéry do minulosti, do dětství rodičů a prarodičů současných diváků večerníčku, i do budoucnosti. Průvodcem bude Miroslav Táborský alias Kapitán Sluníčko. Cesty časem zakončí velká prázdninová soutěž.

V roce svých padesátých narozenin se Večerníček objeví také 2. a 3. června na divadle v přestavení, které je jím inspirované; a v knize Večerníčkův pohádkový špalíček, která shrne padesát nejoblíbenějších pohádek. Oslavy zakončí zábavní pořad, v němž proti sobě budou soutěžit děti a rodiče, v čem jiném než ve znalostech večerníčků. Ty si můžete prověřit už teď v našem kvízu:

Vše, co chcete vědět o Večerníčku, najdete také na jeho webových stránkách.

Večerníček do gala

ČT nejen v roce oslav dopřává starším večerníčkům omlazovací kůru. Jednak koloruje původně černobílé pohádky, například všech třináct původních epizod Pohádek z mechu a kapradí, jednak některé restauruje formou digitalizace. Ty nejstarší z počátků večerních pohádek, jako Robota Emila nebo Pohádku o klukovi a kometě, už diváci mohli vidět. Na DVD a Blu-ray nosičích vyjdou ve vysokém rozlišení příběhy Boba a Bobka a Krkonošské pohádky. Podívejte se, jakou proměnou prošly:

Nahrávám video
Ukázka: digitalizace Králíků z klobouku
Zdroj: ČT24
Nahrávám video
Ukázka: digitalizace Krkonošských pohádek
Zdroj: ČT24

Večerníčkové novinky

Neoprašují se ale jen původní pohádky, připravují se také nové. Například O skřítku Racochejlovi s hlasem Jiřiny Bohdalové, Gorilí povídání, které naváže na zvířecí večerníčky o Vydrýskovi či medvědech, anebo další plastelínoví Žížaláci. Podívejte se v následujícím videu, co vše se chystá:

Nahrávám video
Upoutávka: nové večerníčky
Zdroj: ČT24

VĚDĚLI JSTE, ŽE…

  • duchovním otcem večerníčku byl dramaturg, surrealistický básník a malíř Milan Nápravník, který stál i u zrodu večerního cyklu pohádek Stříbrné zrcátko? Inspirací mu byl rozhlasový pořad Hajaja.
  • postavu Večerníčka pro znělku nakreslil v roce 1965 Radek Pilař? Animace se ujal Antonín Bureš, režie Václav Bedřich, hudbu složil Ladislav Simon a hlas klukovi s novinovou čepicí propůjčil tehdy pětiletý Michal Citavý za honorář 75 korun.
  • vůbec první večerníčková pohádka se jmenovala Kluk a kometa? Vysílala se 2. ledna 1965 a vyprávěla ji Štěpánka Haničincová. Kometě propůjčila hlas Jiřina Bohdalová.
  • za jediný hraný večerníček jsou mylně považovány Krkonošské pohádky? Hrané večerníčkové pohádky se objevily už v prvních letech existence, vyprávěly například o robotu Emilovi nebo o prapradědečkovi. Zahráli si v nich Miloš Nesvadba, Vladimír Menšík, Helena Růžičková nebo zpěvák Waldemar Matuška.
  • ze zvířat se ve večerníčcích nejčastěji vyskytují psi? Nasledují kočky, medvědi a opice.
  • za padesát let vzniklo více než 370 cyklů pohádek na dobrou noc?
  • anketu o nejoblíbenější večerníček vyhrály Krkonošské pohádky? Z ankety, do níž se zapojilo přes sto tisíc hlasujících, jako druhý skončil Krtek, třetí Bob a Bobek, bramborovou mediali získali kutilové Pat a Mat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 14 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 16 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...