Praha - V pražském Švandově divadle vzniká pod názvem The Good ant The True anglická verze inscenace Šoa, která při premiéře před rokem spojila osudy sportovce Miloše Dobrého a herečky Hany Pravdové. Oba přežili holocaust.
„Hru s herci z britského souboru New End Theatre Beyond zkouší režisér a ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek. Premiéra bude 18. ledna v Praze, první repríza o den později. Pak se tvůrci přesunou na třítýdenní turné po Velké Británii, během něhož inscenaci představí divákům v Leedsu a v Londýně,“ uvedla mluvčí smíchovské scény Gabriela Valcová.
Krátké povídky z dlouhého života
Příběh lidí, kteří se ocitli na stejných místech, prožili podobné tragédie, a přesto se nikdy nepoznali, sestavil z autentických výpovědí podle knihy Krátké povídky z dlouhého života režisér spolu s Tomášem Hrbkem a Lucií Kolouchovou.
„Uzavřená představení této inscenace jsou v Británii plánována i na dalších místech, v Brunts Academy, Portland Academy a ve věznici HM Prison,“ dodala Valcová. Turné bude zakončeno 6. února v Bruselu.
V západolondýnské synagoze se představení stane součástí Holocaust Memorial Day, většinu repríz doprovodí diskuse s tvůrci. V roli Hany Pravdové se představí Isobel Pravda, herečka a Hanina vnučka. Jako Miloš Dobrý vystoupí britský herec Saul Reichlin, známý z West Endu i z Broadwaye.
Hana Pravdová se narodila 29. ledna 1916 v Praze, první angažmá získala v Olomouckém divadle. Po návratu z roční stáže v Leningradu v roce 1938 hrála v Kladně, hostovala na Vinohradech, v Národním i ve Švandově divadle. Natočila několik filmů, například Marijka nevěrnice či První políbení. Kariéru jí přervala 2. světová válka a transport do Terezína, později do Osvětimi. V roce 1946 se vrátila do tehdy Realistického divadla, kde poznala svého druhého muže Jiřího Pravdu. V roce 1949 s ročním synkem emigrovali do Austrálie, odkud odešli do Londýna, kde působili v divadle, filmu i v televizi. Zemřela před pěti lety.
Miloš Dobrý se narodil 31. ledna 1923 v Praze jako Miloš Gut. Po vzniku protektorátu byl kvůli židovskému původu vyloučen z gymnázia. V listopadu 1941 odjel prvním transportem do Terezína. V prosinci 1943 byl určen do transportu do Osvětimi. V červenci 1944 byl převezen do pracovního tábora ve Schwarzheide. V Praze pak vystudoval vysokou školu se zaměřením na chemii, začal hrát rugby a probojoval se až do reprezentace. V roce 1990 se stal prezidentem Rugbyové unie. Zemřel loni v listopadu ve věku 89 let.
