Do Světa knihy nepatří stát zakazující knihy, píší Britové

Londýn - Britská organizace Index on Censorship a několik spisovatelů kritizovali pražský knižní veletrh Svět knihy kvůli tomu, že jeho čestným hostem byla Saúdská Arábie, z níž přijel do Prahy jediný autor. Napsal to na své webové stránce britský list The Guardian. Index on Censorship kritizovala i další knižní veletrhy, že si jako čestné hosty vybírají „represivní režimy“. Organizátoři pražského veletrhu kritiku odmítají.

Šéfredaktorka revue Index on Censorship Jo Glanvilleová pro britský deník uvedla, že zastupování represivních režimů na evropských knižních veletrzích je „výsměchem“. V dubnu se londýnský knižní veletrh zaměřoval na Rusko, zatímco Čína byla v roce 2009 čestným hostem veletrhu ve Frankfurtu a ve stejné pozici bude i příští rok v Londýně, dodala.

„Všechny tyto země jsou represivními režimy, kde je normou cenzura, kde autoři, jejichž knihy jsou oceňované v překladu v zahraničí, mají problémy doma publikovat,“ řekla Glanvilleová. „Knižní přehlídky jsou samozřejmě tržištěm, ale měly by také hlasitě a hrdě hájit svobodu vyjadřování,“ dodala.

Index on Censorship je organizace zaměřená na podporu svobody projevu. Vznikla v roce 1972 v Británii jako časopis, který hájil základní lidská práva a svobodu projevu v tehdejších komunistických zemích. Na pražském knižním veletrhu byla letos poprvé udělena cena Jiřího Theinera, dlouholetého šéfredaktora Index on Censorship.

Také britský autor syrského původu Robin Yassin-Kassab uvedl, že „je hrozné, že Saúdská Arábie byla čestným hostem právě tento rok“. Připomněl „hrozivou bilanci“ saúdskoarabského režimu, pokud jde o cenzuru a kontroverzní zásah Saúdské Arábie v Bahrajnu při potlačování tamějších demonstrací. Saúdská Arábie je „v srdci arabské kontrarevoluce“, řekl s tím, že je rozpor v tom, když pražský knižní veletrh přijímá fondy od „státu, který zakazuje knihy“.

Dialog místo izolace

Ředitelka pražské přehlídky Dana Kalinová podle The Guardian kritiku odmítla a zdůraznila význam „pokračujícího dialogu“, protože izolace je prý „nejhorším řešením ze všech“. „Není to tak dávno, kdy byla v mé zemi cenzura a političtí vězni. Ale svět se před námi ani tehdy neuzavřel a lidem pomáhalo, když jsme věděli, že nejsme v izolaci,“ řekla. 

Jediným autorem ze Saúdské Arábie na veletrhu byl Abdalláh Násir, když nepřijela Radža Alimová, která je spoludržitelkou letošní mezinárodní ceny za arabskou prózu, uvedl list. Marocký spisovatel Abdelkader Benali, který se zúčastnil debaty s Násirem, o něm řekl, že je „víc úředníkem“ než autorem. Kalinová upozornila, že nedostatek autorů ze Saúdské Arábie prý nebyl její odpovědností a že tím byla také zklamaná. „Nemohu organizovat program jiné země,“ dodala.

Svět knihy 2011
Zdroj: ČT24/Michaela Láchová

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 23 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...