Do čeho vstávám a s čím uléhám. Michael Rittstein vystavuje Ve vlnách

Sedm desítek obrazů k sedmdesátým narozeninám „dostal“ malíř Michael Rittstein. Průřez svou tvorbou od sedmdesátých let shromáždil v Jízdárně Pražského hradu pod názvem Ve vlnách.

První samostatnou výstavu uspořádal Rittstein v roce 1976, jeho obrazy si do sbírek koupila třeba Národní galerie Praha nebo Albertina ve Vídni. Prostor Jízdárny v areálu Pražského hradu rozdělil v souladu s názvem výstavy „ve vlnách“ – tedy tak, aby každé jeho důležité období tvořilo samostatný celek.

Na Šumavě i v paneláku

Nejstarším obrazem na výstavě je Tentononc z roku 1975. „Tady jsem poprvé začal malovat figuru tak, že ji vnímám přes své vlastní tělo,“ popisuje, v čem bylo toto dílo pro jeho tvorbu zásadní. K přelomovým z vystavených pláten patří třeba i malba Rodina po chřipce.

„V něm se poprvé nabourávám do svého soukromí. Otvírám tu problematiku panelových sídlišť a vůbec malování toho, co je vedle mě. Do čeho ráno vstávám a s čím uléhám,“ shrnuje. 

Rittstein je bytostným pozorovatelem. Dominantními tématy jeho maleb jsou mezilidské vztahy a zvířata, přičemž se nebrání groteskní nadsázce a absurditě. „Zastávám názor, že planetu obýváme společně, takže ani jeden nemáme mít navrch. Zvířata i personifikuju, nahrazuju jimi lidskou figuru, protože jsou pro mě zajímavá i v souvislosti se stylizací,“ vysvětluje výtvarník. 

„Zdroji jeho inspirace jsou prostředí hromadné dopravy, koupališť, venkovských hospod i lidských příbytků. Do jeho děl vstupují klid venkova i atmosféra pulzující metropole,“ doplňuje kurátor Petr Mach o malíři, který maluje ve stavení na Šumavě i v pražském paneláku.

Malý ateliér, o rozloze pouhých patnácti metrů čtverečních, na pražském sídlišti dlouho ovlivňoval velikost Rittsteinových obrazů. „Jakmile jsem se přestěhoval do většího ateliéru na Černý Most, změnila se i malba,“ podotýká umělec. „Všechny formáty jsou ale dělané tak, aby prošly panelákovou chodbou,“ dodává.

„Život s sebou nese politické důsledky“

Přes vkus socialistického režimu ovšem jeho obrazy často neprošly, přestože politice se jako umělec vyhýbal a vyhýbá. „Nemám rád angažované umění,“ netají se svým důvodem. „Myslím si – je to tedy nadnesené –, že život člověka s sebou i tak nese politické důsledky. Některé obrazy politici vyloženě nesnášeli, takže s tím bylo hodně průšvihů, třeba zadržení při výstavě.“

V Jízdárně období, kdy jeho umělecký pohled na svět byl nepohodlný, dokládá třeba obraz Nechci v kleci. Patří k těm, které Rittstein potáhl drátěným pletivem, jaké se používá třeba v králíkárnách, nebo sítěmi proti hmyzu do oken.

6 minut
Michael Rittstein provádí svou výstavou v Jízdárně Pražského hradu
Zdroj: ČT24

Odstup od politiky si udržel i po změně režimu. „Jak se dala doba do pohybu, chtěl jsem být v klidu. Pět let jsem maloval na venkově víceméně krajiny,“ prozradil. Tomu odpovídá i výběr obrazů dokládajících v Jízdárně porevoluční vlnu.

V poslední době Michael Rittstein zachycuje hlavně zážitky z cest, mimo jiné do Indie nebo Mexika. Sedmdesátka jeho děl, společně se stovkami jeho skic, jsou na Hradě k vidění do 5. ledna příštího roku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vyhnání Gerty Schnirch ožije ve filmu

Režisér Tomáš Mašín natáčí česko-německý film Vyhnání Gerty Schnirch, inspirovaný románem Kateřiny Tučkové, který zachycuje tragické události spojené s odsunem brněnských Němců. Příběh sleduje život Gerty Schnirch, dívky z česko-německé rodiny, která se stala obětí divokého odsunu a s jeho důsledky se vyrovnává celý svůj život. Ve snímku, který sleduje dobu od druhé světové války až do začátku devadesátých let, si postavu starší Gerty zahraje herečka Milena Steinmasslová, mladší verzi ztvární Barbora Váchová. Dvoudílný film budou moci diváci zhlédnout příští rok.
před 1 hhodinou

Magnesia Litera má své nominace. O debut i prózu roku se uchází Hlaučovy Letnice

Celkem 33 titulů v jedenácti kategoriích získalo z více než 550 posuzovaných knih nominace v letošním 24. ročníku soutěže Magnesia Litera. V kategorii debut roku nominaci získaly román Letnice - Rozpomínání na konec světa Miroslava Hlauča, příběh pro děti a mládež Zvon Martina Čepy a básnická sbírka Místní od Lubomíra Tichého. Vyhlášení cen se uskuteční 24. dubna na Nové scéně Národního divadla.
včeraAktualizovánovčera v 15:55

Zemřel spoluzakladatel Činoherního klubu Jaroslav Vostrý

Ve věku 94 let v úterý ráno zemřel divadelník Jaroslav Vostrý. Uznávaný dramaturg, režisér, dramatik, publicista, divadelní kritik, teoretik a pedagog stál v polovině 60. let u vzniku Činoherního klubu v Praze. Slavnou divadelní scénu v ulici Ve Smečkách zakládal s režisérem Ladislavem Smočkem. Vostrý se stal jeho prvním uměleckým šéfem, za normalizace ale musel Činoherní klub opustit. Vrátit se mohl až po roce 1989.
včera v 12:03

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
17. 3. 2025

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
17. 3. 2025

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
17. 3. 2025Aktualizováno17. 3. 2025

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025
Načítání...